Češi na cestách

(set: $hp to 10)(set: $inv to (a:)) (set: $pruchod to (a:)) (display: "start")

(set: $inv to (a: "deník", "nůž")) (set: $pruchod to (a:)) Pojednou se v křoví vyjasní a vystoupíme na „náměstí“. Možno je tak nazvat. Je to kruhové místo, asi sto metrů v průměru, s hladce vyčištěnou půdou. Uprostřed je veliký baito - „dům mužů“ (neboli dům, ve kterém společně žijí mladí, dosud svobodní muži) a kolem dokola jsou přitisknuty k pralesu jednotlivé domky rodinné. <a href="#mod-baito" class="modal-open-image" title="Zvětšit a zobrazit citaci"><img src="https://digikult.phil.muni.cz/wp-content/uploads/2022/02/CnC_namesti.jpg"></a> Pojednou se přední stěna „baita“ otevře a z domu se vyhrne asi padesát mužů i chlapců všeho věku v plné parádě, celá nahá těla pokryta strakatým peřím s roztodivnými nástroji, o kterých se nedá soudit, k čemu by mohly sloužit. Mohly to být zbraně, právě tak jako hudební nástroje. Mladší chlapci na nás ukazují a opakují: "Braide, braide!" To v jazyce Boróro zmanená běloch. Stařík s velikým „parikó“ — jistě místní čaroděj — jde přímo k nám, zatímco ostatní nás obklopují v kruhu. Stařík se postaví před nás, bací se pěstí do prsou a praví: „Boróro bári boa.“ [[„Braide boa.“->braide boa]] [[„Braide bári boa.“->braide bári boa]] [[Neodpovídat.->ticho]] --- Zkontrolovat [(link-goto: "inventář")]<inventorylink|. <div id="mod-baito" class="modal-dialog-container">\ <div class="modal-dialog citation-modal">\ <a href="#close" title="Zavřít" class="modal-close"><div class="empty-filler"></div></a>\ <img class="" src="https://digikult.phil.muni.cz/wp-content/uploads/2022/02/CnC_namesti.jpg">\ <div class="block-citation">\ Vstoupíme na náměstí… In. FRIČ, Alberto Vojtěch. Indiáni Jižní Ameriky. Praha: Novina, 1943, s. 45. Dostupné z: https://dnnt.mzk.cz/uuid/uuid:5908c420-3ffd-11e4-bc3a-005056827e51 </div>\ </div>\ </div>\ <script id="aap-setup">document.setupAAP("http://digikult.phil.muni.cz/wp-content/DVZ/cesi-na-cestach/resources/sounds/vesnice.wav")</script>

(set: $pruchod to it + (a: "náčelník")) Domek náčelníka není možné přehlédnout. Po „baitu“ jde o největší stavbu ve vesnici, před kterou ve dne v noci hoří velký oheň. Přes den náčelník sedává ve společnosti starých bojovníků, rady starců, u tohoto ohně, kde přijímá příslušníky kmene, aby vyslechl jejich žaloby. Už z dálky je slyšet hlasité lamentování stařeny, která sedí u ohně na bobku a zpěvavým hlasem si náčelníkovi na cosi stěžuje. <a href="#mod-náčelník" class="modal-open-image" title="Zvětšit a zobrazit citaci"><img src="https://digikult.phil.muni.cz/wp-content/uploads/2020/09/CnC_nacelnik.jpg"></a> Náčelník i bojovníci sedí s nehybnou tváří, jen supím křídlem nebo vějířem z palmového listu odhánějí komáry a poslouchají. Vydrží poslouchat celé hodiny — a nedivím se jim. Bývají krásné ty zpěvy smutku a zoufalství, jen kdyby nebyly rušeny v přestávkách nemístnou výmluvností. Pojďme, příteli, náčelník nás prozatím nemůže přijmout. Můžeme mezitím třeba... Ale copak chce ta dívka, která k nám přistupuje s malou tykví v dlaních? Skutečně, dívka nám s úsměvem podává tykev, a když se podíváme blíž, uvidíme, že jsou na ní neuměle vyryty dvě siluety. Skoro bych řekl, že se jedná o naše portréty. Dívka natahuje ruce s tykví a opakuje „Regalante, regalante,“ přitom ale ukazuje na vaši tobolku, kterou máte uvázanou u pasu. Zřejmě chce tykev směnit za peníze. [[Jisně, proč ne. Je to hezká tykev.->tykev ano]] [[Ne, děkuji, nemám pro takovou tykev využití.->tykev ne]] [[Ukončit expedici->návrat 1]] --- Zkontrolovat [(link-goto: "inventář")]<inventorylink|. <div id="mod-náčelník" class="modal-dialog-container">\ <div class="modal-dialog citation-modal">\ <a href="#close" title="Zavřít" class="modal-close"><div class="empty-filler"></div></a>\ <img class="" src="https://digikult.phil.muni.cz/wp-content/uploads/2020/09/CnC_nacelnik.jpg">\ <div class="block-citation">\ Náčelník sedí s nehybnou tváří… In. FRIČ, Alberto Vojtěch. Indiáni Jižní Ameriky. Praha: Novina, 1943, s. 33. Dostupné z: https://dnnt.mzk.cz/uuid/uuid:58432a30-3ffd-11e4-bc3a-005056827e51 </div>\ </div>\ </div>\ </div> <script id="aap-setup">document.setupAAP("http://digikult.phil.muni.cz/wp-content/DVZ/cesi-na-cestach/resources/sounds/nacelnik.wav")</script>

(set: $pruchod to it + (a: "džungle")) Vesnice Boróro je sice obklopena políčky, políčka v pralese s primitivními nástroji ovšem není možno udělat dostatečně velká, aby uživila svým výnosem obyvatele vesnice. Boj s pralesem je těžký i Evropanu s jeho ocelí, což teprve indiánu, jehož nejtvrdšími surovinami pro výrobu nástrojů jsou kosti, říční škeble a kámen, více méně opracovaný. Proto hlavním zdrojem výživy je lov. Pokud tedy nechceme spoléhati pouze na pohostinnost místních, měli bychom si sami něco nalovit. Pojďme tudy, v těchto stromech jistě hnízní spousta ptáků a nebude těžké některého sestřelit. <a href="#mod-prales" class="modal-open-image" title="Zvětšit a zobrazit citaci"><img src="https://digikult.phil.muni.cz/wp-content/uploads/2022/02/dzungle.jpg" width="75%" height="75%"></a> Počkat, co je to tamhle? Ale ne, jaguár! Rychle, co dělat??(set: $monster_hp to 2) [[Bránit se!->Bránit se!]] [[Utéct!->zpět do vesnice]] --- Zkontrolovat [(link-goto: "inventář")]<inventorylink|. <div id="mod-prales" class="modal-dialog-container">\ <div class="modal-dialog citation-modal">\ <a href="#close" title="Zavřít" class="modal-close"><div class="empty-filler"></div></a>\ <img class="" src="https://digikult.phil.muni.cz/wp-content/uploads/2022/02/dzungle.jpg">\ <div class="block-citation">\ Dřevěným uhlím na palmovém kmenu… In. FRIČ, Alberto Vojtěch. Indiáni Jižní Ameriky. Praha: Novina, 1943, s. 21. Dostupné z: https://dnnt.mzk.cz/uuid/uuid:577b4650-3ffd-11e4-bc3a-005056827e51 </div>\ </div>\ </div>\ <script id="aap-setup">document.setupAAP("http://digikult.phil.muni.cz/wp-content/DVZ/cesi-na-cestach/resources/sounds/jaguar.wav")</script>

(set: $pruchod to it + (a: "rvačka")) Máte pravdu, obhlédnout si vesnici a dozvědět se o místních lidech nějaké informace je asi nejlepší nápad. Tak tedy pojďme. Vesnice není velká a obytná část, ve které se nacházejí chýše místních rodin, se nachází ihned za „baitem“. Ale počkat, slyšíte to také? Vypadá to, že se ve vesnici něco děje. Pojďme se podívat! <a href="#mod-bitka" class="modal-open-image" title="Zvětšit a zobrazit citaci"><img src="https://digikult.phil.muni.cz/wp-content/uploads/2020/09/CnC_bitka.jpg"></a> Támhle, vidíte? Ženy z vesnice stojí ve velkém kruhu a hlasitým křikem povzbuzují menší skupinku žen, která se pustila do něčeho, co připomíná pěstní zápas. A že jde opravdu o krvavý souboj! Padají těžké rány a ostré náramky, pro tento účel vyrobené z jelení kůže stažené i s kopýtky, strhávají z protivnic celé kusy kůže. Z bojovnic odkapává krev, ale ony na to nic nedbají a zuřivě bojují dál. Na mou duši, je to pěkně krvavá podívaná! Rychle, dělejte něco, nebo se snad vzájemně pozabíjí! [[Máte pravdu, pokusím se od sebe ženy odtrhnout.->zasáhnout]] [[Ne, raději se do toho nebudeme plést.->nezasahovat]] --- Zkontrolovat [(link-goto: "inventář")]<inventorylink|. <div id="mod-bitka" class="modal-dialog-container">\ <div class="modal-dialog citation-modal">\ <a href="#close" title="Zavřít" class="modal-close"><div class="empty-filler"></div></a>\ <img class="" src="https://digikult.phil.muni.cz/wp-content/uploads/2020/09/CnC_bitka.jpg">\ <div class="block-citation">\ Nepříjemné bývá, že někdy i staré vdovy projeví zájem o ženicha… In. FRIČ, Alberto Vojtěch. Indiáni Jižní Ameriky. Praha: Novina, 1943, s. 22. Dostupné z: https://dnnt.mzk.cz/uuid/uuid:57897720-3ffd-11e4-bc3a-005056827e51 </div>\ </div>\ </div>\ <script id="aap-setup">document.setupAAP("http://digikult.phil.muni.cz/wp-content/DVZ/cesi-na-cestach/resources/sounds/rvacka.mp3")</script>

(if: (either: 0, 1) is 0)[ Au! Kousl mě! (set: $hp to $hp - (either: 1,2,3)) (if: $hp < 1)[ [[Zemřel jsi.]] ] (else:)[ Zbývá ti $hp životů. [[Bránit se!]] [[Utéct!|zpět do vesnice]] ] ] (else:)[ Dobrá rána! (set:$monster_hp = $monster_hp - 1) (if: $monster_hp < 1)[ [[Dostali jsme ho!]] ] (else:)[ Jaguárovi zbývá $monster_hp životů. [[Bránit se!]] [[Utéct!|zpět do vesnice]] ] ] <script id="aap-setup">document.setupAAP("http://digikult.phil.muni.cz/wp-content/DVZ/cesi-na-cestach/resources/sounds/jaguar.wav")</script>

To tedy bylo opravdu o fous. V bezpečí vesnice nám snad už žádné překvapivé útoky nehrozí. Abych byl upřímný, docela mne po tomhle zážitku přešla chuť na lov. Vás také, nemám pravdu? Vyprávěl jsem vám vlastně, jak jsem si získal respekt indiánů při své první výpravě? Bylo to právě při setkání s jaguárem. Při výpravě do vesnice kmene Šavantes mne překvapil mladý jaguár a než jsem na něj stihl vystřelit, zle mi potrhal svaly na noze. Dodnes mi ji hyzdí nepěkné jizvy, pro indiány jsou však jizvy jako válečné ostruhy. Jakmile je spatří, začnou vás uctívat jako velkého bojovníka. Další jizvy však nepotřebuji, pralesu se tedy na nějakou dobu vyhneme. Co ale budeme dělat teď? |cesta2)[[[Zůstaňme v bezpečí a porozhlédněme se po vesnici.|rvačka]]] (unless: $pruchod contains "rvačka")[(show: ?cesta2)] |cesta3)[[[Měli bychom navštívit náčelníka.|náčelník]]] (unless: $pruchod contains "náčelník")[(show: ?cesta3)] [[Ukončit expedici->návrat 1]] --- Zkontrolovat [(link-goto: "inventář")]<inventorylink|. <script id="aap-setup">document.setupAAP("http://digikult.phil.muni.cz/wp-content/DVZ/cesi-na-cestach/resources/sounds/vesnice.wav")</script>

Zabití jaguára je u indiánských kmenů hlavní zkouškou způsobilosti, a tou jste bohužel neprošel. Nic si z toho nedělejte, i odvážnější bojovníci již padli za oběť této šelmě! Já sám jsem ze svého prvního setkání s jaguárem sotva vyvázl, a dodnes mi tohle setkání připomíná jizva na pravé noze. Potkal Vás, drahý příteli, stejný osud jako mnoho dalších. Ve smrti se tak postavíte po bok slavnému Creveauxovi i Ibarretovi, jež oba také našli smrt v těchto končinách, byť rukou indiánů. [[Začít znovu->vesnice]] [[Vrátit se na mapu->mapa]] <script id="aap-setup">document.setupAAP("https://digikult.phil.muni.cz/wp-content/uploads/2022/01/cnc_smrt.mp3")</script>

Dobrá práce! Inu, v takovém souboji zvítězí někdy jaguár, někdy člověk. Obyčejně však člověk a nejčastěji mladík jako Vy, i když je v takovém boji nezkušený. Starý, mazaný „tigre cebado“ spíš zabije starého zkušeného lovce než odvážného nezralého mladíka. Zdá se to být podivné, ale je to tak. Co teď ale s mrtvým jaguárem? Můžeme ho stáhnout z kůže a tu pak zkusit ve vesnici vyměnit za nějaké potraviny, nebo ho tu můžeme nechat supům. [[Stáhneme ho z kůže a kůži odneseme do vesnice.->kůže]] [[Necháme ho v džungli a vrátíme se do vesnice.->zpět do vesnice]]

Začněte tím, že si vyberete svého cestovatele: <div class="worldmap-container">\ <img class="worldmap" src="https://digikult.phil.muni.cz/wp-content/DVZ/cesi-na-cestach/resources/worldmap.png"/>\ <div id="fric" class="traveler">[[Alberto Vojtěch Frič->frič start]]</div>\ <div id="eliasova" class="traveler">[[Barbora Markéta Eliášová->eliášová start]]</div>\ <div id="welzl" class="traveler">[[Jan Eskymo Welzl->welzl start]]</div>\ </div>

(set: $inv to it + (a: "jaguáří kůže")) Dobrý nápad, jaguáří kůže je u indiánů velice ceněnou komoditou. Ze zabitého jaguára tedy rychle stáhneme kůži a ponecháme si i několik drápů. Ty mají údajně kouzelnou moc, indiánští čarodějové je používají ke svým četným rituálům a jsou za ně ochotni zaplatit velké peníze. Tak, hotovo, teď rychle zpět do vesnice, než nás tu najdou další šelmy! <a href="#mod-vesnice" class="modal-open-image" title="Zvětšit a zobrazit citaci"><img src="https://digikult.phil.muni.cz/wp-content/uploads/2020/09/CnC_vesnice.jpg"></a> Ale co se to děje? Jakmile s jaguáří kůži vstoupíme do vesnice, obyvatelé se kolem nás seběhnou a spustí nadšený povyk. Tedy, že náš skutek (byť vykonaný v sebeobraně) udělá na místní domorodce takový dojem, to bych skutečně nečekal. To už nás ale obestoupí skupina mužů z místního „baita“, se kterými jsme se setkali po příchodu do vesnice, a odvádějí nás směrem k domu mužů. Nemáme jinou možnost, než [[jít s nimi->kaše]]. --- Zkontrolovat [(link-goto: "inventář")]<inventorylink|. <div id="mod-vesnice" class="modal-dialog-container">\ <div class="modal-dialog citation-modal">\ <a href="#close" title="Zavřít" class="modal-close"><div class="empty-filler"></div></a>\ <img class="" src="https://digikult.phil.muni.cz/wp-content/uploads/2020/09/CnC_vesnice.jpg">\ <div class="block-citation">\ … “inwálo” ženy a “awikidže-nigáni” (děvčata) přibíhaly… In. FRIČ, Alberto Vojtěch. Indiáni Jižní Ameriky. Praha: Novina, 1943, s. 163. Dostupné z: https://dnnt.mzk.cz/uuid/uuid:61eec030-3ffd-11e4-bc3a-005056827e51 </div>\ </div>\ </div>\ <script id="aap-setup">document.setupAAP("https://digikult.phil.muni.cz/wp-content/uploads/2022/02/cnc_dav.wav")</script>

Nejsem si jist, zda je dobrý nápad vměšovat se do takové záležitosti, ale když jinak nedáte... Pozor, několik přihlížejících žen si všimlo, že se chystáme zakročit, a vypadá to, že s naším záměrem ani trochu nesouhlasí. Raději ustupme, příteli, nerad bych dostal do obličeje některým z těch ostrých náramků. [[Ustoupíme a zpovzdálí pozorujeme, jak to dopadne.->nezasahovat]] --- Zkontrolovat [(link-goto: "inventář")]<inventorylink|. <script id="aap-setup">document.setupAAP("http://digikult.phil.muni.cz/wp-content/DVZ/cesi-na-cestach/resources/sounds/rvacka.mp3")</script>

Také bych se do této záležitosti raději nepletl. Pojďte, ustoupíme stranou a budeme sledovat, co se bude dít. Podívejte, támhle v hloučku přihlížejících žen stojí i jeden muž. Přesněji řečeno chlapec. Nevypadá moc dobře - obličej má posetý množstvím čerstvých ran a je oblečený v něčem, co připomíná krví potřísněnou jaguáří kůži. Očividně je z celé situace nesvůj a probíhající boj pozoruje s úzkostí. Ale nyní se zdá, že je po všem. Potlučená a krví zbrocená vítězka, která vypadá o něco mladší a viditelně silnější než její soupeřky, popadne přihlížejícího mladíka za ruku a odvádí ho kdovíkam. Ženy, které celému zápasu přihlížely, z toho mají náramnou legraci. Něco podobného jsem viděl při své druhé expedici u kmene Čamakoko. Jakmile některý z mladíků zabije jaguára, ihned se stává nadpartií, o niž se zajímají nejen všechny děvušky, ale také staré vdovy. Tím horší je to, že ženy indiánských kmenů středního Čaka se vyznačují ohyzdností. Nu a tyto ženy si ženicha vybojují právě zápasem. Pochopitelně, že našeho ženicha se na jeho názor nikdo neptá. Ten se tak obvykle vytratí ještě před koncem zápasu a často raději opustí svůj kmen a žije samotářsky, jen aby jeho, krvavě vybojovaného, nenašli. Tento mladík se však sňatku očividně nevyhne. Nu, snad budou šťastni. My bychom se ale měli vydat dále. [[Pokračujme v průzkumu vesnice.->řeka]] |cesta1)[[[Místních zvláštností už mám dost, pojďme raději na lov.|džungle]]] (unless: $pruchod contains "džungle")[(show: ?cesta1)] |cesta3)[[[Měli bychom jít navštívit náčelníka.|náčelník]]] (unless: $pruchod contains "náčelník")[(show: ?cesta3)] --- Zkontrolovat [(link-goto: "inventář")]<inventorylink|. <script id="aap-setup">document.setupAAP("http://digikult.phil.muni.cz/wp-content/DVZ/cesi-na-cestach/resources/sounds/rvacka.mp3")</script>

(set: $pruchod to it + (a: "řekay")) Zamíříme směrem k řece. Snad oba cítíme, že po tom nedobrovolném vzrušení potřebujeme trochu klidu. Toho nám ale není přáno, protože sotva dojdeme ke břehu řeky, jsme svědky dalšího dramatu. <a href="#mod-řeka" class="modal-open-image" title="Zvětšit a zobrazit citaci"><img src="https://digikult.phil.muni.cz/wp-content/uploads/2022/03/CnC_u-reky.jpg" width="50%" height="50%"></a> Támhle, vidíte? Ten nízký domek ze suchého rákosu, tam na břehu. Ozývá se z něj ženský nářek. Snad se zde schyluje k nějakému rituálu, okolo domku poskakuje náž známý čaroděj v doprovodu několika starších mužů. Všichni zpívají a vůbec vydávají další roztodivné zvuky. Jak jejich zpěv i křik ženy uvnitř domku dostoupí vrcholu, páni čarodějové boudu z několika stran zapálí. Ach Bože, vždyť tam ta žena uhoří! Rychle, musíme něco udělat! [[Ano, musíme ji zachránit!->pomoct]] [[Ne, čarodějové určitě vědí, co dělají.->počkat]] --- Zkontrolovat [(link-goto: "inventář")]<inventorylink|. <div id="mod-řeka" class="modal-dialog-container">\ <div class="modal-dialog citation-modal">\ <a href="#close" title="Zavřít" class="modal-close"><div class="empty-filler"></div></a>\ <img class="" src="https://digikult.phil.muni.cz/wp-content/uploads/2022/03/CnC_u-reky.jpg">\ <div class="block-citation">\ Indiáni, žijící u velkých bažin… In. FRIČ, Alberto Vojtěch. Indiáni Jižní Ameriky. Praha: Novina, 1943, s. 164. Dostupné z: https://dnnt.mzk.cz/uuid/uuid:61ff8910-3ffd-11e4-bc3a-005056827e51 </div>\ </div>\ </div>\ <script id="aap-setup">document.setupAAP("http://digikult.phil.muni.cz/wp-content/DVZ/cesi-na-cestach/resources/sounds/ritual.wav")</script>

Skupina mužů nás odvádí známým směrem, zbytek vesnice jde za hlasitého jásání a zpěvu za námi. Oba nás usadí na čestná místa v „baitu“, jako bychom byli jedni z nich. Jen doufám, že se nechystá další z podivných indiánských rituálů. <a href="#mod-hostina" class="modal-open-image" title="Zvětšit a zobrazit citaci"><img src="https://digikult.phil.muni.cz/wp-content/uploads/2022/02/CnC_hostina.jpg" width="75%" height="75%"></a> Najednou k nám přistoupí dvě mladé dívky a před každého z nás staví talířky něčeho, co vypadá jako kaše, snad kukuřičná. Osobně mám z toho rozčilení žaludek úplně stažený, ale Vy si dejte, příteli, určitě už máte hlad. [[Ano, vlastně mi během lovu docela vyhládlo, kaši si dám.->kaše ano]] [[Ne, děkuji, nemám hlad.->kaše ne]] --- Zkontrolovat [(link-goto: "inventář")]<inventorylink|. <div id="mod-hostina" class="modal-dialog-container">\ <div class="modal-dialog citation-modal">\ <a href="#close" title="Zavřít" class="modal-close"><div class="empty-filler"></div></a>\ <img class="" src="https://digikult.phil.muni.cz/wp-content/uploads/2022/02/CnC_hostina.jpg">\ <div class="block-citation">\ Také Toba staví svá “tolda” vedle sebe tak, že mají společnou střechu… In. FRIČ, Alberto Vojtěch. Indiáni Jižní Ameriky. Praha: Novina, 1943, s. 70. Dostupné z: https://dnnt.mzk.cz/uuid/uuid:5ab080b0-3ffd-11e4-bc3a-005056827e51 </div>\ </div>\ </div>\ <script id="aap-setup">document.setupAAP("https://digikult.phil.muni.cz/wp-content/uploads/2022/02/cnc_dav.wav")</script>

Tak tedy přeji dobré chutnání! Odměnu si určitě zasloužíte. Musím se ovšem přiznat, že mi na celé této situaci něco nehraje. Ne, nenechte se rušit od jídla. Já jen že... Je tu s námi prakticky celá vesnice a všichni sledují, zdali kaši ochutnáme. A podívejte se, jak dívce, která Vám kaši podala, svítí oči radostí, když vidí, že jste již takřka celý talíř spořádal! A proč právě teď, jakmile jste spolkl poslední sousto, vypuká dav v jásavý smích a starý čaroděj kolem nás začíná divoce poskakovat a zpívat podivnou jásavou píseň? [[To tedy nevím. Počkat, kam mě to odvádíte?->svatba]] --- Zkontrolovat [(link-goto: "inventář")]<inventorylink|. <script id="aap-setup">document.setupAAP("http://digikult.phil.muni.cz/wp-content/DVZ/cesi-na-cestach/resources/sounds/svatba.wav")</script>

Dívka vypadá zklamaně, zato několika ostatním se oči rozzáří radostí. To mě tedy podržte, já už nejspíš vím, o co tu jde! Tedy, nemýlím-li se, na základě jaguáří kůže jste byl místními obyvateli (a především obyvatelkami) uznán jako vhodná partie, a tato dívka se vám právě dle tradice pokusila nabídnout sňatek. Pokud byste kaši snědl, vyjádřil byste tím svůj souhlas. Nedívejte se tak na mě, vlastně by to nebylo tak zlé! Nakonec, i mne se jim jednou podařilo oženit. Skutečně, u kmene Kaďuveo na hranici Paraguaye s Brazílií žije mezi indiány paní Fričová! Ačkoli, pochybuji, že vůbec zná mé pravé jméno. Ale o tom jindy. Nyní je důležité to, že můžeme svobodně odejít. A ačkoli je jasné, že můžeme v blízké době očekávat další talířky naplněné kaší, není třeba se tím znepokojovat. Další dobrodružství čeká! |cesta4)[[[Pojďme se raději podívat k řece.|řeka]]] (unless: $pruchod contains "řeka")[(show: ?cesta4)] |cesta3)[[[Měli bychom navštívit náčelníka.|náčelník]]] (unless: $pruchod contains "náčelník")[(show: ?cesta3)] [[Ukončit expedici->návrat 1]] --- Zkontrolovat [(link-goto: "inventář")]<inventorylink|. <script id="aap-setup">document.setupAAP("http://digikult.phil.muni.cz/wp-content/DVZ/cesi-na-cestach/resources/sounds/svatba.wav")</script>

Ničeho se nebojte, příteli, jsem tu s vámi! Kam nás to ale vedou? Že by do támhle té chatrče? Podívejte se, jak je slavnostně vyzdobena! Trochu to připomíná... A čaroděj ve slavnostním parikó, a ta dívka s kaší, najednou tak bohatě ustrojená, celá pokrytá ozdobami kouzelníka a lovce... Nevím, jak vám to říci, ale vypadá to, že jste nějakým podivným způsobem přijal nabídku k sňatku! <a href="#mod-svatba" class="modal-open-image" title="Zvětšit a zobrazit citaci"><img src="https://digikult.phil.muni.cz/wp-content/uploads/2022/02/CnC_svatba.jpg" width="75%" height="75%"></a> Nic si z toho nedělejte, i mne se jim jednou podařilo oženit. Skutečně, u kmene Kaďuveo na hranici Paraguaye s Brazílií žije mezi indiány paní Fričová! Ačkoli, pochybuji, že vůbec zná mé pravé jméno. Ale o tom jindy. Prozatím se tedy rozloučíme. Já budu pokračovat ve své expedici na jih, mezi kmeny Cayao a Tereno, no a vám... Vám přeji krásné líbánky! Nebojte se, příteli, vrátím se pro Vás. Možná. [[Ukončit expedici->návrat 1]] --- Zkontrolovat [(link-goto: "inventář")]<inventorylink|. <div id="mod-svatba" class="modal-dialog-container">\ <div class="modal-dialog citation-modal">\ <a href="#close" title="Zavřít" class="modal-close"><div class="empty-filler"></div></a>\ <img class="" src="https://digikult.phil.muni.cz/wp-content/uploads/2022/02/CnC_svatba.jpg">\ <div class="block-citation">\ Za obžínkových slavností… In. FRIČ, Alberto Vojtěch. Indiáni Jižní Ameriky. Praha: Novina, 1943, s. 146. Dostupné z: https://dnnt.mzk.cz/uuid/uuid:60d5fd30-3ffd-11e4-bc3a-005056827e51 </div>\ </div>\ </div>\ <script id="aap-setup">document.setupAAP("http://digikult.phil.muni.cz/wp-content/DVZ/cesi-na-cestach/resources/sounds/svatba.wav")</script>

Správně, nemůžeme tam tu ženu nechat. Vykročíme směrem k boudě, která už pomalu začíná být v jednom ohni, ale jeden ze stařešinů nám rázně zastoupí cestu. Divoce gestikuluje směrem k hořící boudě a rozčileně na nás křičí cosi v jazyce Boróro. Čarodějové se mezitím zčistajasna s velikým řevem pustí ke vchodu. Jejich řev je však přerušen nepopsatelným výkřikem bolesti a leknutí a najednou vše utichne. Obávám se nejhoršího. Pojďte, jdeme se podívat, zdali můžeme nebohé ženě ještě pomoci! Ale počkat, co se to děje? Z kouře a hořící slámy najednou vybíhá dívka s nově narozeným děťátkem v náručí — úlek byl asi prostředkem, který usnadnil porod. Skáče do říčky, brodí se a plave na druhou stranu a zase zpět. Od starších žen pak přijímá bambusový „panakú“, pokládá do něj plováním vykoupané novorozeně, věší si koš na záda, bere lopatku z tvrdého dřeva a odchází do lesa sbírat jedlé kořeny. Čaroděj se naším překvapením dobře baví, my jsme ale příliš otřeseni na to, abychom reagovali na jeho dobírání. Pojďme odtud. |cesta3)[[[Měli bychom navštívit náčelníka.|náčelník]]] (unless: $pruchod contains "náčelník")[(show: ?cesta3)] |cesta1)[[[Už mám dost zdejších zvláštností, pojďme na lov.|džungle]]] (unless: $pruchod contains "džungle")[(show: ?cesta1)] |cesta2)[[[Raději se vraťme do vesnice.|rvačka]]] (unless: $pruchod contains "rvačka")[(show: ?cesta2)] [[Ukončit expedici->návrat 1]] --- Zkontrolovat [(link-goto: "inventář")]<inventorylink|. <script id="aap-setup">document.setupAAP("http://digikult.phil.muni.cz/wp-content/DVZ/cesi-na-cestach/resources/sounds/ritual.wav")</script>

Doufám, příteli, že tohoto rozhodnutí nebudeme litovat. Čarodějové ještě chvíli poskakují kolem hořící boudy, pak se zčistajasna s velikým řevem pustí ke vchodu. Jejich řev je však přerušen nepopsatelným výkřikem bolesti a leknutí a najednou vše utichne. Obávám se nejhoršího. Pojďte, jdeme se podívat, zdali můžeme nebohé ženě ještě pomoci! Ale počkat, co se to děje? Z kouře a hořící slámy najednou vybíhá dívka s nově narozeným děťátkem v náručí — úlek byl asi prostředkem, který usnadnil porod. Skáče do říčky, brodí se a plave na druhou stranu a zase zpět. Od starších žen pak přijímá bambusový „panakú“, pokládá do něj plováním vykoupané novorozeně, věší si koš na záda, bere lopatku z tvrdého dřeva a odchází do lesa sbírat jedlé kořeny. Čaroděj se naším překvapením dobře baví, my jsme ale příliš otřeseni na to, abychom reagovali na jeho dobírání. Pojďme odtud. |cesta3)[[[Měli bychom navštívit náčelníka.|náčelník]]] (unless: $pruchod contains "náčelník")[(show: ?cesta3)] |cesta1)[[[Už mám dost zdejších zvláštností, pojďme na lov.|džungle]]] (unless: $pruchod contains "džungle")[(show: ?cesta1)] |cesta2)[[[Raději se vraťme do vesnice.|rvačka]]] (unless: $pruchod contains "rvačka")[(show: ?cesta2)] [[Ukončit expedici->návrat 1]] --- Zkontrolovat [(link-goto: "inventář")]<inventorylink|. <script id="aap-setup">document.setupAAP("http://digikult.phil.muni.cz/wp-content/DVZ/cesi-na-cestach/resources/sounds/ritual.wav")</script>

(if: $inv's length > 0)[Ve tvém inventáři se nachází (print: (joined: ", ", ...$inv)).] (else:)[Tvůj inventář je prázdný.] (link-goto: "Zpět", (history:)'s last)\ <script id="aap-setup">document.setupAAP()</script>

Double-click this passage to edit it.

To je tedy konec naší společné cesty. Jak si člověk myslí, že je život dlouhý a jak mnohé bude možno vykonat! Během naší cesty se nám otvíraly nové horizonty, v nových oborech jsme museli doplňovat své vědomosti. Zatím indiáni vymírají před našima očima a s nimi se ztrácí tolik krásných myšlenek zdravého přírodního člověka. Sbíráme je, zapisujeme — ale zůstávají a zůstanou neuveřejněné. Ale v naší paměti a v našich srdcích — tam zůstanou navždy. Kéž bychom se co nejvíce naučili od našich indiánských přátel, kteří žijí dosud nezkaženi evropským pokrytectvím a cynismem. <a href="#mod-skupina" class="modal-open-image" title="Zvětšit a zobrazit citaci"><img src="https://digikult.phil.muni.cz/wp-content/uploads/2022/02/CnC_skupina.jpg" width="75%" height="75%"></a> [[Začít znovu->frič start]] [[Zpátky na mapu->mapa]] --- [[Zdroje->zdroje]] [[Autoři->credits]] <div id="mod-skupina" class="modal-dialog-container">\ <div class="modal-dialog citation-modal">\ <a href="#close" title="Zavřít" class="modal-close"><div class="empty-filler"></div></a>\ <img class="" src="https://digikult.phil.muni.cz/wp-content/uploads/2022/02/CnC_skupina.jpg">\ <div class="block-citation">\ Kolem mého stanu bylo čistě umeteno… In. FRIČ, Alberto Vojtěch. Indiáni Jižní Ameriky. Praha: Novina, 1943, s. 94. Dostupné z: https://dnnt.mzk.cz/uuid/uuid:5c5a8730-3ffd-11e4-bc3a-005056827e51 </div>\ </div>\ </div>\ ...

(set: $inv to it + (a: "zdobená tykev")) <a href="#mod-tykev" class="modal-open-image" title="Zvětšit a zobrazit citaci"><img src="https://digikult.phil.muni.cz/wp-content/uploads/2020/09/CnC_tykev.jpg"></a> Přijímáme tykev a dívka vypadá potěšeně. Stále ale ukazuje na vaši tobolku a opakuje „regalante, regalante“. Zvláštní, skoro bych řekl, že slovo „regalante“ bude zkomolenina španělského „regalo“, neboli dar, ale tohle vypadá spíše na směnný obchod. Zdobená tykev za peníze. No tak, dejte jí alespoň jedno peso, taková rytina v tykvi musela dát spoustu práce. Dívka si však bankovku nevezme, vrtí hlavou, ukazuje na tobolku a říká „Patakon lata“. Cože? Ona chce za tykev opravdu jen deseticentavový niklák? Ten ale nemá skoro žádnou hodnotu. Záhada plechového nikláku se vysvětlí, když si všimneme, že dívce kolem krku cinká náhrdelník ze samých nikláků. Chtěla tedy niklák, který jí právě chyběl do náhrdelníku. Nemohla potřebovat dvouniklák, protože by to nebylo symetrické, tím méně mohla potřebovat papírové peso, i když mělo desetinásobnou cenu. Nu, to byl tedy výhodný obchod, ale už raději pojďme, než nám své tykve vnutí další parádivé ženy. |cesta1)[[[Dost bylo společenských povinností, pojďme na lov.|džungle]]] (unless: $pruchod contains "džungle")[(show: ?cesta1)] |cesta2)[[[Měli bychom se jít porozhlédnout po vesnici.|rvačka]]] (unless: $pruchod contains "rvačka")[(show: ?cesta2)] [[Ukončit expedici->návrat 1]] --- Zkontrolovat [(link-goto: "inventář")]<inventorylink|. <div id="mod-tykev" class="modal-dialog-container">\ <div class="modal-dialog citation-modal">\ <a href="#close" title="Zavřít" class="modal-close"><div class="empty-filler"></div></a>\ <img class="" src="https://digikult.phil.muni.cz/wp-content/uploads/2020/09/CnC_tykev.jpg">\ <div class="block-citation">\ Kouzelná chřastačka z tykve… In. FRIČ, Alberto Vojtěch. Indiáni Jižní Ameriky. Praha: Novina, 1943, s. 185. Dostupné z: https://dnnt.mzk.cz/uuid/uuid:634f1380-3ffd-11e4-bc3a-005056827e51 </div>\ </div>\ </div>\ <script id="aap-setup">document.setupAAP("http://digikult.phil.muni.cz/wp-content/DVZ/cesi-na-cestach/resources/sounds/nacelnik.wav")</script>

Posunky se snažíme dívce naznačit, že o její dar nejevíme zájem. Dívka vypadá zklamaně. Inu, škoda to opravdu je. U těchto kmenů slouží tykev ke stejným účelům, jako naše knihy - kresbami indiáni zaznamenávají důležité události, které se ve vesnici přihodily. Psáti neumějí, papíru nemají, a do tykví je tak snadné vyrýti jednoduché obrazce. Vzpomínám si, že nejvyvinutější obrázkové písmo jsem našel u indiánů kmene Angaité. Byl mi tenkrát náčelníkem přidělen jako tlumočník, průvodce a historiograf mladý chlapec, který ihned začal tím, že do své tykve popsal mne a vše, co mu na mně bylo nápadným - vysoké boty, vousiska na tvářích, velkého štěkavého psa... <a href="#mod-kresba" class="modal-open-image" title="Zvětšit a zobrazit citaci"><img src="https://digikult.phil.muni.cz/wp-content/uploads/2022/03/CnC_kresba.jpg"></a> Ale dosti už o tom. Raději pojďme jinam. Náčelník nás tak jako tak nyní přijmout nemůže, snad později, až se žalující stařena vypovídá. |cesta1)[[[Dost bylo společenských povinností, pojďme na lov.|džungle]]] (unless: $pruchod contains "džungle")[(show: ?cesta1)] |cesta2)[[[Měli bychom se jít porozhlédnout po vesnici.|rvačka]]] (unless: $pruchod contains "rvačka")[(show: ?cesta2)] [[Ukončit expedici->návrat 1]] --- Zkontrolovat [(link-goto: "inventář")]<inventorylink|. <div id="mod-kresba" class="modal-dialog-container">\ <div class="modal-dialog citation-modal">\ <a href="#close" title="Zavřít" class="modal-close"><div class="empty-filler"></div></a>\ <img class="" src="https://digikult.phil.muni.cz/wp-content/uploads/2022/03/CnC_kresba.jpg">\ <div class="block-citation">\ První kapitola tykvové cestopisné knihy… In. FRIČ, Alberto Vojtěch. Indiáni Jižní Ameriky. Praha: Novina, 1943, s. 183. Dostupné z: https://dnnt.mzk.cz/uuid/uuid:633040e0-3ffd-11e4-bc3a-005056827e51 </div>\ </div>\ </div>\ <script id="aap-setup">document.setupAAP("http://digikult.phil.muni.cz/wp-content/DVZ/cesi-na-cestach/resources/sounds/nacelnik.wav")</script>

Jmenuji se Alberto Vojtěch Frič. Narodil jsem se roku 1882 v Praze, ale tohle středoevropské město sotva považuji za svůj domov. Ne, mým domovem je Jižní Amerika, kde jsem si osvojit zvyky tamního obyvatelstva a byl mezi ně přijat jako Karaí Puku - Dlouhý lovec. Proč právě Jižní Amerika, ptáte se? V dětských dobách, jako každému chlapci, mi byli indiáni ideálem. Ale proto jsem se nepustil do Jižní Ameriky. Nejprve lákaly mne rostliny tropické přírody, jejich kouzelné síly, ať už se jevily jako jedy, nebo jako léky. Však jsem také již v mládí proslul jako botanik a objevitel nových druhů kaktusů. Pak jsem ale hluboko ve vnitrození přišel do styku s indiány a stal jsem se na dlouhou část života etnologem. Právě máme namířeno do vesnice kmene Boróro. Už to nemáme daleko. Jak však můžete vidět, neputujeme sami. Podívejte! Támhle v korunách stromů se objevilo několik opiček, pod nohama nám pobíhají aguti, a vedle cesty nás provází houštím největší hlodavec kapybara. <a href="#mod-pole" class="modal-open-image" title="Zvětšit a zobrazit citaci"><img src="https://digikult.phil.muni.cz/wp-content/uploads/2022/02/CnC_pole.jpg"></a> Všechna ta zvířata jsou výzvědné hlídky. Dávno již ohlásila náš příchod a ve vesnici jsme očekáváni. Najednou les končí a začínají políčka džapají, banánů a mandioky, ale přece nemáme rozhled. Zato tušíme, že nás už pozorují lidé, i když je nevidíme. A hle, támhle už se mezi stromy rýsují obrysy vesnice! [[Na nic tedy nečekejme a vstupme do vesnice!->vesnice]] <div id="mod-pole" class="modal-dialog-container">\ <div class="modal-dialog citation-modal">\ <a href="#close" title="Zavřít" class="modal-close"><div class="empty-filler"></div></a>\ <img src="https://digikult.phil.muni.cz/wp-content/uploads/2022/02/CnC_pole.jpg">\ <div class="block-citation">\ Otevřela se před námi políčka mandioky a džapají. In. FRIČ, Alberto Vojtěch. Indiáni Jižní Ameriky. Praha: Novina, 1943, s. 45. Dostupné z: https://dnnt.mzk.cz/uuid/uuid:5908c420-3ffd-11e4-bc3a-005056827e51 </div>\ </div>\ </div>\ <script id="aap-setup">document.setupAAP("https://digikult.phil.muni.cz/wp-content/uploads/2022/02/dzungle.wav")</script>

はじめまして. Neboli počesku, těší mě. Jsem Barbora Markéta Eliášová. Určitě jste o mně už slyšel, jsem ostatně známá jako první česká žena, která podnikla cestu kolem světa. Mou největší láskou ale vždy bylo Japonsko. To byla také první cizí země, kam jsem se ve svém životě vydala a právě tam mám namířeno i tentokrát. Celkem je to už má čtvrtá cesta do Země vycházejícího slunce a jsem moc ráda, že se na ni vydáme společně. Vezmeme to však trochu oklikou: naším prvním cílem je Holandská Indie - Jáva. Z Rotterdamu, kam jsme se dostali z Prahy vlakem, nás tam má dopraviti Patria, paroloď holandské společnosti „Rotterdamsche Lloyd“. <a href="#mod-plavba" class="modal-open-image" title="Zvětšit a zobrazit citaci"><img src="https://digikult.phil.muni.cz/wp-content/uploads/2022/02/CnC_lod-2.jpg"></a> A jsme u cíle! Naše loď právě zakotvila v Tandok Prioku, velikém a důkladně vybudovaném přístavě několik mil severně od Batavie. Je časně, teprve před šestou, ale loď Patria, která byla posledních několik týdnů naším domovem, se proměnila. Zavládá zde neklid a horečná jakási touha: pryč odsud! „Jongers” netrpělivě stahují ložní prádlo a hází je na hromady po podlaze se špinavými ručníky a podobnými věcmi. Chvátají s posledními pracemi, aby se také co nejdříve dostali na břeh. Vždyť byli dlouho daleko od svých domovů! Pojďte, i my se musíme [[připravit na vylodění->přístav]]. <div id="mod-plavba" class="modal-dialog-container">\ <div class="modal-dialog citation-modal">\ <a href="#close" title="Zavřít" class="modal-close"><div class="empty-filler"></div></a>\ <img src="https://digikult.phil.muni.cz/wp-content/uploads/2022/02/CnC_lod-2.jpg">\ <div class="block-citation">\ Když “Baradine” stála u Kanárských ostrovů. In. ELIÁŠOVÁ, Barbora Markéta. Rok na jižní polokouli: Jáva. Australie. Afrika. Praha: Českomoravské podniky tiskařské a vydavatelské, 1928, s. 187. Dostupné z: https://dnnt.mzk.cz/uuid/uuid:ff8370a2-5749-11e3-8d00-0050569d679d </div>\ </div>\\ </div>\ <script id="aap-setup">document.setupAAP("https://digikult.phil.muni.cz/wp-content/uploads/2022/02/cnc_vlny.wav")</script>

Jmenuji se Jan Welzl. Narodil jsem se 15. srpna 1868 ve městě Zábřehu nad Moravou. Toužil jsem již jako hoch do cizích krajů, pokoušel jsem se odvyknout si těm odvážným myšlenkám, na konec však jsem neodolal, přemohly mne. Ve věku, kdy jiní počínají býti usedlými lidmi, opustil jsem v roce 1895 svůj domov. <a href="#mod-moře" class="modal-open-image" title="Zvětšit a zobrazit citaci"><img src="https://digikult.phil.muni.cz/wp-content/uploads/2022/02/CnC_more.jpg"></a> Odcestoval jsem do Janova. Tam v italském přístavu uviděl jsem poprvé moře. Tam počal můj život námořníka na cizozemských lodích. Byl jsem tehdy přihazovačem uhlí na anglické lodi. Plula do Baltimore v Severní Americe, kde přijala nový náklad zboží pro Vladivostok. Plavba kolem Afriky a mysu Dobré Naděje se zastávkou v Kapském Městě trvala 72 dní. Když jsme ve Vladivostoku třiasedmdesátého dne zakotvili, opustil jsem hned druhého dne loď navždycky a našel si zaměstnání v carském arsenálu jako zámečník a poté u stavby transsibiřské dráhy. Nyní však, když se práce ta již přiblížila ke konci, zanáším se myšlenkou procestovati Sibiř až k severnímu Ledovému moři. Přidáte se ke mně? [[Ano, vzhůru na sever!->vladivostok]] <div id="mod-moře" class="modal-dialog-container">\ <div class="modal-dialog citation-modal">\ <a href="#close" title="Zavřít" class="modal-close"><div class="empty-filler"></div></a>\ <img src="https://digikult.phil.muni.cz/wp-content/uploads/2022/02/CnC_more.jpg">\ <div class="block-citation">\ Na daleké cestě! Rackové doprovázející loď jsou posledním pozdravem pevniny. In. WELZL, Jan Eskymo a Rudolf TĚSNOHLÍDEK. Paměti českého polárního lovce a zlatokopa. V Praze: Fr. Borový, 1928, s. 15. Dostupné z: https://dnnt.mzk.cz/uuid/uuid:71b97330-40dc-11e5-a525-5ef3fc9ae867 </div>\ </div>\\ </div>\ <script id="aap-setup">document.setupAAP("https://digikult.phil.muni.cz/wp-content/uploads/2022/01/cnc_racci.wav")</script>

Na palubách člověk sotva projde. Všude hromady zavazadel, plavčíci a dělníci z přístavu chodí sem a tam a vykonávají poslední přípravy k vyloďování. Všude je shon a chvat. Hlavně pro ty, kteří jsou zde již doma. Vylodění v cizím přístavu ovšem není jen tak. Nejprve jsme vyhláškami všichni svoláni do salonů. Nejdříve je nutno defilovati před zkušebnými zraky přístavního lékaře. Každý vyvolán jménem a na každém na okamžik spočine zkoumavý lékařův zrak. Není mezi námi nemocných a lékař dává svolení k vyloďování. <a href="#mod-přístav" class="modal-open-image" title="Zvětšit a zobrazit citaci"><img src="https://digikult.phil.muni.cz/wp-content/uploads/2022/02/CnC_pristav.jpg"></a> Ale dříve nutno projít ještě jednou prohlídkou: obvyklou prohlídkou policejní. Emigrační úředníci zaujímají místa u malých stolků a zahajují svou práci, prohlídku cestovních pasů. Jde to dost rychle, na lodi jsou samí holandští poddaní, pouze my jsme cizinci. Podrobí nás předběžnému výslechu - odkud a proč jsme přijeli, jak dlouho hodláme zůstati na Jávě. Berou si naše cestovní pasy. „Daň z hlavy” byla od nás vybrána ještě v Evropě, to musí obstarat paroplavební společnost již při prodeji lístku. Navzdory tomu však úředníci natahují ruce a chtějí, abychom zaplatili znovu. [[Raději zaplaťme.->zaplatit]] [[To tedy ne, okrádat se nenecháme!->nezaplatit]] --- Zkontrolovat [(link-goto: "inventář")]<inventorylink|. <div id="mod-přístav" class="modal-dialog-container">\ <div class="modal-dialog citation-modal">\ <a href="#close" title="Zavřít" class="modal-close"><div class="empty-filler"></div></a>\ <img src="https://digikult.phil.muni.cz/wp-content/uploads/2022/02/CnC_pristav.jpg">\ <div class="block-citation">\ Slavnost na řece Yarře v Melbournu. In. ELIÁŠOVÁ, Barbora Markéta. Rok na jižní polokouli: Jáva. Australie. Afrika. Praha: Českomoravské podniky tiskařské a vydavatelské, 1928, s. 142. Dostupné z: https://dnnt.mzk.cz/uuid/uuid:ff834963-5749-11e3-8d00-0050569d679d </div>\ </div>\\ </div>\ <script id="aap-setup">document.setupAAP("https://digikult.phil.muni.cz/wp-content/uploads/2022/02/cnc_pristav-java.wav")</script>

Máte pravdu. Obětovat pár korun je někdy lepší, než se dostat do sporu, obzvlášť, jde-li o imigrační úředníky. Zaplatíme a úředníci vypadají spokojeně. Dávají nám do pasu razítko a propouštějí nás. Pohled na přístav není pranic poetický. Každý přístav je místem těžké práce: nakládá se tu a skládá z lodí zboží. Jsou tu davy dělníků a nosičů a v orientálních přístavech vypadají tito lidé obyčejně hodně špinavě. A jak vidí přijíždět pasažéry se zavazadly, sesypou se hned kolem a každý hledí uchvátiti něco k nesení, třeba jen maličkost, kterou by si člověk nejraději nechal v ruce sám. To ovšem není snaha pomoci někomu: to je jen uchopení příležitosti, dostati potom bakšiš, chtíti ještě přídavek a zase přídavek, obtěžovati až do nemožností. <a href="#mod-taxi" class="modal-open-image" title="Zvětšit a zobrazit citaci"><img src="https://digikult.phil.muni.cz/wp-content/uploads/2022/02/CnC_drozky.jpg"></a> Tadjok Priok je jen několik mil od města Batavie. Spojení mezi přístavem a městem obstarává dráha, autobusy a množství autodrožek. Vzhledem k množství našich zavazadel volíme koňskou drožku. Je jasno, slunečno, cesta je krásná. Jedeme dlouhou alejí vysokých palem. Kam až oko dohlédne, vidíme jen palmy, palmy… Ale vše je suché, země vyprahlá. Tři měsíce zde nepršelo, říkají lidé. Projíždíme dlouhou ulicí staré Batavie až k hotelu, kde máme smluveno ubytování. [[Pojďme se ubytovat.->hotel]] --- Zkontrolovat [(link-goto: "inventář")]<inventorylink|. <div id="mod-taxi" class="modal-dialog-container">\ <div class="modal-dialog citation-modal">\ <a href="#close" title="Zavřít" class="modal-close"><div class="empty-filler"></div></a>\ <img src="https://digikult.phil.muni.cz/wp-content/uploads/2022/02/CnC_drozky.jpg">\ <div class="block-citation">\ Povozy zemědělců na Jávě. In. ELIÁŠOVÁ, Barbora Markéta. Rok na jižní polokouli: Jáva. Australie. Afrika. Praha: Českomoravské podniky tiskařské a vydavatelské, 1928, s. 75. Dostupné z: https://dnnt.mzk.cz/uuid/uuid:ff82fbee-5749-11e3-8d00-0050569d679d </div>\ </div>\\ </div>\ <script id="aap-setup">document.setupAAP("https://digikult.phil.muni.cz/wp-content/uploads/2022/02/cnc_drozka.mp3")</script>

Odmítnout zaplatit nebylo dobré rozhodnutí. Jako jediní cizinci zůstáváme „v zajetí” emigračních úředníků. „Musíte s námi do emigračního úřadu do Batavie”, říkají. Batavie je jen několik mil jižně od přístavu. Odjíždíme ve státním automobilu s emigračními úředníky. Je jasno, slunečno, cesta je krásná. Jedeme dlouhou alejí vysokých palem. Kam až oko dohlédne, vidíme jen palmy, palmy… Ale vše je suché, země vyprahlá. Tři měsíce zde nepršelo, říkají lidé. Emigrační úřad je ve staré části Batavie: veliký dům, zvenčí dost nevlídně vypadající. Ani uvnitř nevypadá to útulně, jak to někdy bývá v úřadech evropských. Veliké, vysoké sály, stavěné pro tropická vedra. Několik jednoduchých stolů a několik písařů u nich. Jsou to vesměs mladí hoši, Číňané a míšenci. Jeden z vyšších úředníků je též míšenec, druhý je Evropan. Zavádí s námi nyní podrobný protokol - to je už na všech úřadech stejné: kdy a kde jsme se narodili, jak se jmenovali rodiče křestními jmény, jaké bylo dívčí jméno matky a podobné podrobnosti, o jejichž důležitosti obecenstvo obyčejně mívá jiné mínění než úřady. Výsledkem všeho jednání je legitimace, kterou je nám povolen půlroční pobyt na Jávě. Když je vše hotovo, zeptáme se na cestu k hotelu, kde máme smluveno ubytování. Zatímco jeden z úředníků velmi ochotně vysvětluje, kde to je a jak se tam dostaneme, vmísí se do toho jiný rozkazem, aby nás tam zavezli ve státním autě. No tedy, takovou nabídku nesmíme odmítnout! [[Jistě, pojďme!->hotel]] --- Zkontrolovat [(link-goto: "inventář")]<inventorylink|. <script id="aap-setup">document.setupAAP("https://digikult.phil.muni.cz/wp-content/uploads/2022/02/cnc_celnice.m4a")</script>

Hotel se nachází v residenční části města, která se jmenuje Weltevreden. Jáva není zaplavována turisty a cestovateli; hotely jsou zde hlavně pro lidi na ostrově zaměstnané: úředníky a obchodníky. A tak možno v hotelích pozorovati život bílých usedlíků v tomto „tropickém ráji“. U každé ložnice je veranda s proutěným stolečkem, křesly a lehátkem, vedoucí do zahrady, kde dozrávají citrony a manga. Dámy tráví na verandách všechen svůj čas, zabývajíce se ručními pracemi, nebo něčím podobným, zatím co jejich manželé jsou za svými denními povinnostmi. Mezi námi, nedostatek pohybu viděti na každé ženě zde: o štíhlosti nelze mluviti. Černí „jongers“ rychlým krokem procházejí mezi verandami a roznášejí chladnou vodu a kávu. Neodpočinou si věru v tuto denní dobu, ze všech zákoutí ozývá se „Jongers! Jongers!“. <a href="#mod-hotel" class="modal-open-image" title="Zvětšit a zobrazit citaci"><img src="https://digikult.phil.muni.cz/wp-content/uploads/2022/02/CnC_cinska-ctvrt.jpg"></a> Pojďme se ale podívat na naše pokoje. Jsou to veliké, ale nevlídné místnosti, připomínající naše komory. Jediné okno nevpouští mnoho světla: není v něm ani skleněných tabulí - jen spuštěná dřevěná žaluzie. To aby se nemohlo vniknouti mnoho horkého vzduchu zvenčí. Nábytek nejnutnější, jako všude jinde v hotelích. Jen postel připomíná, že jsme v tropickém kraji: veliká, bílá síť splývá kolem ní od stropu až k zemi. Večer přijdou k nám na návštěvu hejna moskytů… Nahoře u stropu dřímají titjaci, malé ještěrky, jež ve dne spí, schouleny na zdi nebo v malých štěrbinách. Večer si vyjdou na lov, až tu budou moskyti… Ale nezdržujme se tu, pojďme se podívat po okolí! Kam se vydáme? [[Pojďme se projít na hlavní třídu.->obchod]] [[Mám toho ruchu plné zuby, pojďme se podívat za město.->kampong]] [[Prý je tu krásný palác, pojďme se podívat tam.->kraton]] [[Pojďme se podívat na místní tržiště.->trh]] [[Ukončit expedici->návrat 2]] --- Zkontrolovat [(link-goto: "inventář")]<inventorylink|. <div id="mod-hotel" class="modal-dialog-container">\ <div class="modal-dialog citation-modal">\ <a href="#close" title="Zavřít" class="modal-close"><div class="empty-filler"></div></a>\ <img src="https://digikult.phil.muni.cz/wp-content/uploads/2022/02/CnC_cinska-ctvrt.jpg">\ <div class="block-citation">\ Z čínské čtvrti v Batavii. In. ELIÁŠOVÁ, Barbora Markéta. Rok na jižní polokouli: Jáva. Australie. Afrika. Praha: Českomoravské podniky tiskařské a vydavatelské, 1928, s. 36. Dostupné z: https://dnnt.mzk.cz/uuid/uuid:ff82d4b3-5749-11e3-8d00-0050569d679d </div>\ </div>\\ </div>\ <script id="aap-setup">document.setupAAP("https://digikult.phil.muni.cz/wp-content/uploads/2022/02/cnc_hotel.ogg")</script>

Double-click this passage to edit it.

Po úzkých, ne právě čistých schodech vycházíme do místnosti našeho konsulátu v Batavii. Ocitáme se ve velké úřadovně, kde za dřevěnými přepážkami úřaduje množství lidí. Vypadá to jako stará pošta. Stěny jsou špinavé a silná vrstva prachu leží všude, kde se na něčem může usadit. V jednom koutku za dřevěnou ohradou úřaduje český úředník. Před touto ohradou stojí stolek s českými časopisy, u něho tři proutěná křesla a kolem zábradlí. Tři lidé se stěží vejdou do této ohrady, sloužící za přijímací salon na našem konsulátě v Batavii. Na stolku s časopisy je položen i jeden výtisk Národní politiky, datován před dvěma měsíci. Co myslíte, vezmeme si je s sebou jako suvenýr? [[Jistě, vezměme si je.->noviny ano]] [[Ne, nechme je tu, ať si je mohou přečíst i ostatní.->noviny ne]] --- Zkontrolovat [(link-goto: "inventář")]<inventorylink|. <script id="aap-setup">document.setupAAP("https://digikult.phil.muni.cz/wp-content/uploads/2022/02/cnc_konzulat.mp3")</script>

(set: $pruchod to it + (a: "obchod")) Výtečný nápad. Ráda chodim na potulky po ulicích. To je ovšem třeba choditi pěšky a býti blízko lidí, pozorovati a poslouchati... Na ulicích odráží se mnoho ze života lidí toho kterého kraje; zvláště v Orientě, kde se žije více na ulicích nežli v domech. Procházíme krásnými alejemi Weltevredenu, kolem bílých vil, které v zeleni palem činí dojem pohádky. Tu a tam na okraji aleje sedí domorodec s košíkem nějakého ovoce: čeká, až jiný mimojdoucí domorodec něco mu odkoupí. <a href="#mod-konzulát" class="modal-open-image" title="Zvětšit a zobrazit citaci"><img src="https://digikult.phil.muni.cz/wp-content/uploads/2022/02/CnC_budova.jpg"></a> Nyní docházíme až do Batavie vlastní. Tady jsou všechny důležité obchody a úřady. Ale co je tohle? Vidíte to také? Na tomto starém obchodním domě je náš státní znak, a zde tento nápis hlásá, že je to československý konsulát. Pojďme se tam podívat! Nebude-li to k ničemu dobré, tak aspoň nějaké staré noviny z vlasti tam přece dostaneme. [[Dobrá, když jinak nedáte...->konzulát]] --- Zkontrolovat [(link-goto: "inventář")]<inventorylink|. <div id="mod-konzulát" class="modal-dialog-container">\ <div class="modal-dialog citation-modal">\ <a href="#close" title="Zavřít" class="modal-close"><div class="empty-filler"></div></a>\ <img src="https://digikult.phil.muni.cz/wp-content/uploads/2022/02/CnC_budova.jpg">\ <div class="block-citation">\ Domy s typickými “sleep-out” - verandami, jež slouží za ložnice. In. ELIÁŠOVÁ, Barbora Markéta. Rok na jižní polokouli: Jáva. Australie. Afrika. Praha: Českomoravské podniky tiskařské a vydavatelské, 1928, s. 138. Dostupné z: https://dnnt.mzk.cz/uuid/uuid:ff83495f-5749-11e3-8d00-0050569d679d </div>\ </div>\\ </div>\ <script id="aap-setup">document.setupAAP("https://digikult.phil.muni.cz/wp-content/uploads/2022/02/cnc_ulice.wav")</script>

Pokračujeme tedy dále obchodní třídou. Úřady a rezidence holandských obyvatel ostrova brzy vystřídá pestrá směsice obchodů evropských, čínských, arabských a japonských. Všimněte si, že každou ulicí v Batavii protéká kanál. Hodně široký kanál jde každou zulicí, i ulicí hlavní, kde jsou nejelegantnější budovy. Ale to, co člověk vidí v kanále, je ostrým kontrastem toho, co je nahoře. Voda je oživena hloučky domorodců, kteří tam primitivním orientálním způsobem perou prádlo. Vyváření prádla zde zřejmě neznají. V tropických krajích se každý obléká bíle: a tak zřejmě musí býti v pouličních kanálech v Batavii denně vypráno velké množství prádla. <a href="#mod-kanál" class="modal-open-image" title="Zvětšit a zobrazit citaci"><img src="https://digikult.phil.muni.cz/wp-content/uploads/2022/02/CnC_prani-pradla.jpg"></a> Pozorujeme je při práci, muže i ženy. Voda jim sahá po pás i výše. Nahá, zahnědlá těla se lesknou v horkém slunci a ruce se pohybují mechanicky a zvolna jako u strojů. Na břehu si hrají děti, černá očka rozzářena čistou dětskou radostí. Jen se podívejte na tu skotačivou drobotinu! Je to vždy osvěžující pohled. To už ale pomalu docházíme na okraj obchodní čtvrti cizinecké a blížíme se k čtvrti domorodců. Myslíte si, že je bezpečné pokračovat, nebo bychom se měli raději vrátit? [[Pojďme dál.->kampong]] [[Raději se vraťme.->zpět]] [[Ukončit expedici->návrat 2]] --- Zkontrolovat [(link-goto: "inventář")]<inventorylink|. <div id="mod-kanál" class="modal-dialog-container">\ <div class="modal-dialog citation-modal">\ <a href="#close" title="Zavřít" class="modal-close"><div class="empty-filler"></div></a>\ <img src="https://digikult.phil.muni.cz/wp-content/uploads/2022/02/CnC_prani-pradla.jpg">\ <div class="block-citation">\ Praní prádla v Batavii. In. ELIÁŠOVÁ, Barbora Markéta. Rok na jižní polokouli: Jáva. Australie. Afrika. Praha: Českomoravské podniky tiskařské a vydavatelské, 1928, s. 38. Dostupné z: https://dnnt.mzk.cz/uuid/uuid:ff82d4b5-5749-11e3-8d00-0050569d679d </div>\ </div>\\ </div>\ <script id="aap-setup">document.setupAAP("https://digikult.phil.muni.cz/wp-content/uploads/2022/02/cnc_prani-pradla-1.wav")</script>

(set: $pruchod to it + (a: "kampong")) Projdeme čínskou čtvrtí a po chvíli se před námi začínají objevovat první znaky toho, že opouštíme kosmopolitní část Batavie a vstupujeme do hájemství Indonésanů. <a href="#mod-kampong" class="modal-open-image" title="Zvětšit a zobrazit citaci"><img src="https://digikult.phil.muni.cz/wp-content/uploads/2022/02/CnC_kampong-2.jpg"></a> Procházíme úzkými uličkami s malými, špinavými chatkami. Tyto uličky nejsou vybetonovány jako ulice cizinecké obchodní čtvrti a ulice cizinecké části residenční. Zde je nutno broditi se prachem nebo blátem, podle toho, je-li sucho nebo deštivo. V těchto uličkách je vedena voda jen úzkým kanálem a jsou tu věru k vidění nejnemožnější věci: pere se zde prádlo i rýže, myjí se zde děti i dospělí, leje se sem nečistota všeho druhu… Ó tropický ráji! Co nádhery je v tobě - a co špíny… Pozorujeme několik žen, jak primitivními cepy vytloukají rýži ze slámy. A tady zase jiná žena tluče rýži v dřevěné nádobě: vytlouká ji ze slupek. A u této chatky sedí dva lidé na zemi u primitivních stavů a tkají. A mezi tím vším pobíhají malé děti i prasátka, které místní pěstují pro vývoz. Chatky jsou šedivé, špinavé, jen ledabyle ze dřeva sbité. Z každé otevřené branky vyřítí se na nás pes a zuřivě štěká. za ních vychází obyčejně děti, nahé a umouněné, někdy také dospělí; a všichni hledí udiveně za dvěma cizinci kráčející pěšky kampongem... Ale počkejte, tady to už není tak zlé. V této části vesnice jsou vidět pěkné, z bambusu pletené domečky, malinké zahrádky kolem, ohrazené pěkným bambusovým plůtkem, a v každém ozdobně pletené bambusové branky. Na, vezměte si můj fotoaparát a pořiďte mi fotografii zde u této chýše! [[Ale samozřejmě. Úsměv!->fotka]] --- Zkontrolovat [(link-goto: "inventář")]<inventorylink|. <div id="mod-kampong" class="modal-dialog-container">\ <div class="modal-dialog citation-modal">\ <a href="#close" title="Zavřít" class="modal-close"><div class="empty-filler"></div></a>\ <img src="https://digikult.phil.muni.cz/wp-content/uploads/2022/02/CnC_kampong-2.jpg">\ <div class="block-citation">\ Z kampongu v okolí Batavie. In. ELIÁŠOVÁ, Barbora Markéta. Rok na jižní polokouli: Jáva. Australie. Afrika. Praha: Českomoravské podniky tiskařské a vydavatelské, 1928, s. 44. Dostupné z: https://dnnt.mzk.cz/uuid/uuid:ff82d4bb-5749-11e3-8d00-0050569d679d </div>\ </div>\\ </div>\ <script id="aap-setup">document.setupAAP("https://digikult.phil.muni.cz/wp-content/uploads/2022/02/cnc_kampong.wav")</script>

(set: $inv to $inv + (a: "noviny")) <a href="#mod-noviny" class="modal-open-image" title="Zvětšit a zobrazit citaci"><img src="https://digikult.phil.muni.cz/wp-content/uploads/2022/03/CnC_noviny.jpg" width="50%" height="50%"></a> Čím jsou člověku v daleké cizině třebas i hodně staré noviny z vlasti, to si nedovedou představit ti, kteří v cizině nikdy nežili. Člověk neviděl českých novin třebas několik měsíců, a tu pojednou je má v ruce - vidí zase jednou ta milá česká slova s různými háčky a čárkami! Ale teď není možné podléhat nostalgii. Je čas vyrazit dále. Kterým směrem budeme pokračovat? [[Pokračovat cestou obchodní čtvrtí.->kanál]] |cesta)[[[Do domorodé čtvrti za město.|kampong]]] (unless: $pruchod contains "kampong")[(show: ?cesta)] |cesta)[[[Ke knížecímu paláci.|kraton]]] (unless: $pruchod contains "kraton")[(show: ?cesta)] |cesta)[[[Na tržiště.|trh]]] (unless: $pruchod contains "trh")[(show: ?cesta)] --- Zkontrolovat [(link-goto: "inventář")]<inventorylink|. <div id="mod-noviny" class="modal-dialog-container">\ <div class="modal-dialog citation-modal">\ <a href="#close" title="Zavřít" class="modal-close"><div class="empty-filler"></div></a>\ <img src="https://digikult.phil.muni.cz/wp-content/uploads/2022/03/CnC_noviny.jpg">\ <div class="block-citation">\ Lidové noviny. Brno: Vydavatelské družstvo Lidové strany v Brně, 12.7.1925, 33(343, ranní vydání). ISSN 1802-6265. Dostupné z: https://dnnt.mzk.cz/uuid/uuid:724a1b90-82f5-11dc-8697-000d606f5dc6 </div>\ </div>\\ </div>\ <script id="aap-setup">document.setupAAP("https://digikult.phil.muni.cz/wp-content/uploads/2022/02/cnc_konzulat.mp3")</script>

Dobrá, nebudeme si je brát. Ale povím vám jedno. Čím jsou člověku v daleké cizině třebas i hodně staré noviny z vlasti, to si nedovedou představit ti, kteří v cizině nikdy nežili. Člověk neviděl českých novin třebas několik měsíců, a tu pojednou je má v ruce - vidí zase jednou ta milá česká slova s různými háčky a čárkami! Ale teď není možné podléhat nostalgii. Je čas vyrazit dále. Kterým směrem budeme pokračovat? [[Pokračovat cestou obchodní čtvrtí.->kanál]] |cesta)[[[Do domorodé čtvrti za město.|kampong]]] (unless: $pruchod contains "kampong")[(show: ?cesta)] |cesta)[[[Ke knížecímu paláci.|kraton]]] (unless: $pruchod contains "kraton")[(show: ?cesta)] |cesta)[[[Na tržiště.|trh]]] (unless: $pruchod contains "trh")[(show: ?cesta)] --- Zkontrolovat [(link-goto: "inventář")]<inventorylink|. <script id="aap-setup">document.setupAAP("https://digikult.phil.muni.cz/wp-content/uploads/2022/02/cnc_konzulat.mp3")</script>

Tímto naše společná cesta končí. Přeji vám hodně štěstí při návratu do vlasti. A já? nevydám se hned do Japonska, jak jsem plánovala. I feel the call of a new country! Vydám se dále, až do Austrálie. <a href="#mod-zahrada" class="modal-open-image" title="Zvětšit a zobrazit citaci"><img src="https://digikult.phil.muni.cz/wp-content/uploads/2022/02/CnC_botanicka-zahrada.jpg"></a> Neměla jsem původne Austrálii na programu. Ale je zde nablízku - rozhodně blíže, než z Prahy to je. Nejmladší díl světa, jediný, který mně dosud je zcela neznámý. A kdož ví, budu-li zase kdy tak blízko. Je tedy rozhodnuto! さようなら! [[Začít znovu->eliášová start]] [[Zpátky na mapu->mapa]] --- [[Zdroje->zdroje]] [[Autoři->credits]] <div id="mod-zahrada" class="modal-dialog-container">\ <div class="modal-dialog citation-modal">\ <a href="#close" title="Zavřít" class="modal-close"><div class="empty-filler"></div></a>\ <img src="https://digikult.phil.muni.cz/wp-content/uploads/2022/02/CnC_botanicka-zahrada.jpg">\ <div class="block-citation">\ Malajské děti v botanické zahradě v Buitenzorgu. In. ELIÁŠOVÁ, Barbora Markéta. Rok na jižní polokouli: Jáva. Australie. Afrika. Praha: Českomoravské podniky tiskařské a vydavatelské, 1928, s. 58. Dostupné z: https://dnnt.mzk.cz/uuid/uuid:ff82d4c9-5749-11e3-8d00-0050569d679d </div>\ </div>\\ </div>\ ...

(set: $pruchod to it + (a: "kraton")) Kráčíme krásnou, širokou ulicí, zdobenou obrovskými tamaryšky, po jejichž kmenech i mohutných korunách všemi směry se proplétají silné liány. Brzy spatříme obrovský kraton, sídlo jednoho z domorodých knížat. V kratonech bydlí knížata se svými rodinami a jejich rodiny jsou velmi četné, neboť každý maharadža má několik žen a obyčejně mnoho dětí. Není divu, že je kraton tak velký! Palác guvernéra holanského je nedaleko. Domorodý kníže totiž nesmí podniknouti ničeho, co by neschválil guvernér. Ten tak bývá úředně nazýván starším bratrem domorodého knížete. <a href="#mod-kraton" class="modal-open-image" title="Zvětšit a zobrazit citaci"><img src="https://digikult.phil.muni.cz/wp-content/uploads/2022/02/CnC_kraton.jpg"></a> V kratonu se však něco děje. První brána paláce je oproti všem zvyklostem otevřena a vypadá to, že je možné vejít na první nádvoří. Již z dálky slyšíme zadumanou hudbu, patrně zde probíhá nějaká slavnost. Několik Evropanů postávajících opodál si všímá naší zvědavosti a holandsky nám vysvětlí, že v kratonu je právě oslavováno desáté výročí vlády knížete Mangkunagora VII. Taková událost! Měli bychom se tam jít podívat. [[Dobrá, pojďme!->slavnost ano]] [[Ukončit expedici->návrat 2]] --- Zkontrolovat [(link-goto: "inventář")]<inventorylink|. <div id="mod-kraton" class="modal-dialog-container">\ <div class="modal-dialog citation-modal">\ <a href="#close" title="Zavřít" class="modal-close"><div class="empty-filler"></div></a>\ <img src="https://digikult.phil.muni.cz/wp-content/uploads/2022/02/CnC_kraton.jpg">\ <div class="block-citation">\ Vchod do kratonu v Surakartě. In. ELIÁŠOVÁ, Barbora Markéta. Rok na jižní polokouli: Jáva. Australie. Afrika. Praha: Českomoravské podniky tiskařské a vydavatelské, 1928, s. 97. Dostupné z: https://dnnt.mzk.cz/uuid/uuid:ff82fc08-5749-11e3-8d00-0050569d679d </div>\ </div>\\ </div>\ <script id="aap-setup">document.setupAAP("https://digikult.phil.muni.cz/wp-content/uploads/2022/02/cnc_zpev.mp3")</script>

Projdeme branou na velmi rozsáhlé nádvoří. Domorodá kapela vyhrává nám při vchodu do kratonu jakési mysticky znějící melodie, ozývá se zpěv. To je velmi vhodný úvod do tohoto cizokrajného prostředí. <a href="#mod-nádvoří" class="modal-open-image" title="Zvětšit a zobrazit citaci"><img src="https://digikult.phil.muni.cz/wp-content/uploads/2022/02/CnC_nadvori.jpg"></a> (if: $inv contains "sárong")[Strážný u vnitřní brány nám vesele kyne a zde nás dál. Vstupujeme do bohatě zdobené brány a blížíme se k místu, kde vyhrává hudba. Vstupujeme [[do paláce]].] (else:)[Najednou nás zastaví strážný. Nespokojeně směrem k nám gestikuluje, patrně poukazuje na naše nevhodné oblečení. Tedy přesněji řečeno na vaše. Mé bílé šaty jsou vyhovují, ovšem ty vaše kalhoty... Nic naplat, slavnost si pro tentorát musíme nechat ujít. Raději [[pojďme pryč]].] [[Ukončit expedici->návrat 2]] --- Zkontrolovat [(link-goto: "inventář")]<inventorylink|. <div id="mod-nádvoří" class="modal-dialog-container">\ <div class="modal-dialog citation-modal">\ <a href="#close" title="Zavřít" class="modal-close"><div class="empty-filler"></div></a>\ <img src="https://digikult.phil.muni.cz/wp-content/uploads/2022/02/CnC_nadvori.jpg">\ <div class="block-citation">\ Z nádvoří kratonu v Surakartě. In. ELIÁŠOVÁ, Barbora Markéta. Rok na jižní polokouli: Jáva. Australie. Afrika. Praha: Českomoravské podniky tiskařské a vydavatelské, 1928, s. 101. Dostupné z: https://dnnt.mzk.cz/uuid/uuid:ff83231e-5749-11e3-8d00-0050569d679d </div>\ </div>\\ </div>\ <script id="aap-setup">document.setupAAP("https://digikult.phil.muni.cz/wp-content/uploads/2022/02/cnc_zpev.mp3")</script>

Vycházíme z brány zpět na ulici, kde nás oslepí zlatavé slunce. To byl tedy podivný zážitek! Měli bychom ale pokračovat v prohlídce města. Kam se vydáme teď? |cesta1)[[[Pojďme se projít obchodní čtvrtí.|obchod]]] (unless: $pruchod contains "obchod")[(show: ?cesta1)] |cesta2)[[[Pojďme se podívat na místní tržiště.|trh]]] (unless: $pruchod contains "trh")[(show: ?cesta2)] |cesta3)[[[Už toho ruchu bylo dost, pojďme do domorodé čtvrti za město.|kampong]]] (unless: $pruchod contains "kampong")[(show: ?cesta3)] [[Ukončit expedici->návrat 2]] --- Zkontrolovat [(link-goto: "inventář")]<inventorylink|. <script id="aap-setup">document.setupAAP("https://digikult.phil.muni.cz/wp-content/uploads/2022/02/cnc_zpev.mp3")</script>

(set: $pruchod to it + (a: "trh")) Nacházíme zajímavý domorodý bazár. Ženy i muži sedí tu u různého zboží: u věcí nových i starých, u látek, nádobí, ovoce. A hlučno je při prodeji a koupi tak, jako by se všichni ti lidé mezi sebou hašteřili. <a href="#mod-trh" class="modal-open-image" title="Zvětšit a zobrazit citaci"><img src="https://digikult.phil.muni.cz/wp-content/uploads/2022/02/CnC_trziste-2-1.jpg"></a> Prodejci na povel vytahují z beden krásné, zajímavé věci: staré, batikované sárongy, šperky, poháry, misky, vázy, krásně vypracované krisy - různé předměty starého javanského umění. Zboží je rozloženo i na zemi, především krásné mosazné vázy a další nádobí. Člověku z té krásy až zrak přechází! Nekoupíme si něco? [[Vezmu si batikovaný sárong.->koupit sárong]] [[Koupím jednu z těch mosazných váz.->koupit vázu]] [[Líbí se mi dýka.->koupit kris]] --- Zkontrolovat [(link-goto: "inventář")]<inventorylink|. <div id="mod-trh" class="modal-dialog-container">\ <div class="modal-dialog citation-modal">\ <a href="#close" title="Zavřít" class="modal-close"><div class="empty-filler"></div></a>\ <img src="https://digikult.phil.muni.cz/wp-content/uploads/2022/02/CnC_trziste-2-1.jpg">\ <div class="block-citation">\ Pasar. (Tržiště domorodců v Džokjakartě.) In. ELIÁŠOVÁ, Barbora Markéta. Rok na jižní polokouli: Jáva. Australie. Afrika. Praha: Českomoravské podniky tiskařské a vydavatelské, 1928, s. 73. Dostupné z: https://dnnt.mzk.cz/uuid/uuid:ff82fbec-5749-11e3-8d00-0050569d679d </div>\ </div>\\ </div>\ <script id="aap-setup">document.setupAAP("https://digikult.phil.muni.cz/wp-content/uploads/2022/02/cnc_trziste.mp3")</script>

Double-click this passage to edit it.

(set: $inv to $inv + (a: "sárong")) Dobrá volba! Sárong je vlastně velký kus rovné látky, který se ovíjí kolem boků a splývá až k zemi. Zde ho nosí muži i ženy. Takový sárong je skoro vždy batikován. Batikování je ohromnou prací. Slyšela jsem, že na jednom kuse látky pracuje zručná dělnice několik týdnů! Takové sárongy jsou potom ovšem přiměřeně drahé. No tak, vyzkoušejte si ho! To je ale krása. Jen si ho nechte na sobě, alespoň mezi místní obyvatele lépe zapadnete. Myslím ale, že už jsme na tržišti strávili dost času. Je čas jít dál. |cesta)[[[Pojďme se podívat do domorodé čtvrti.|kampong]]] (unless: $pruchod contains "kampong")[(show: ?cesta)] |cesta)[[[Pojďme si prohlédnout knížecí palác.|kraton]]] (unless: $pruchod contains "kraton")[(show: ?cesta)] |cesta)[[[Chci jít ještě nakupovat, pojďme do obchodní čtvrti.|obchod]]] (unless: $pruchod contains "obchod")[(show: ?cesta)] [[Ukončit expedici->návrat 2]] --- Zkontrolovat [(link-goto: "inventář")]<inventorylink|. <script id="aap-setup">document.setupAAP("https://digikult.phil.muni.cz/wp-content/uploads/2022/02/cnc_trziste.mp3")</script>

Výtečná volba! Mosazná váza vypadá velmi pěkně a jistě se bude doma dobře vyjímat. Když se však prodejce dotazujeme, co váza stojí, jen se nám vysměje. Už chápu. To totiž není vůbec žádná váza. Totiž člověk by myslil, že je to váza: ale je to plivátko, do kterého se vrací přežvýkaný a rozžvýkaný betel. Ale no tak, hlavu vzhůru. Je přece nutno přiznat, vypadalo by to tržiště jistě hrozně, kdyby tam každý rozžvýkané chuchvalce vyplivoval kolem sebe tak, jak se to děje všude po ulicích, na chodníku, na nádražích. Jdete po ulici a třeba zrovna před vámi vyletí někomu z úst tento hodně neesteticky vypadající chuchvalec… No nic, odcházíme tedy bez vázy, ale alespoň jsme se něco nového dozvěděli. Jednou z toho bude povedená historka! Teď je však čas jít dál. |cesta)[[[Pojďme se podívat do domorodé čtvrti.|kampong]]] (unless: $pruchod contains "kampong")[(show: ?cesta)] |cesta)[[[Pojďme si prohlédnout knížecí palác.|kraton]]] (unless: $pruchod contains "kraton")[(show: ?cesta)] |cesta)[[[Chci jít ještě nakupovat, pojďme do obchodní čtvrti.|obchod]]] (unless: $pruchod contains "obchod")[(show: ?cesta)] [[Ukončit expedici->návrat 2]] --- Zkontrolovat [(link-goto: "inventář")]<inventorylink|. <script id="aap-setup">document.setupAAP("https://digikult.phil.muni.cz/wp-content/uploads/2022/02/cnc_trziste.mp3")</script>

(set: $inv to $inv + (a: "kris")) Kris, neboli krátký kord, tradiční výrobek indonéský. Nutno říci, že je to moc pěkný suvenýr. Rukojeť krisu je z nějakého drahocenného dřeva, je obdivuhodně řezán a poset kameny. Krásně se bude vyjímat na stěně či na krbu! Myslím ale, že už jsme na tržišti strávili dost času. Je čas jít dál. |cesta)[[[Pojďme se podívat do domorodé čtvrti.|kampong]]] (unless: $pruchod contains "kampong")[(show: ?cesta)] |cesta)[[[Pojďme si prohlédnout knížecí palác.|kraton]]] (unless: $pruchod contains "kraton")[(show: ?cesta)] |cesta)[[[Chci jít ještě nakupovat, pojďme do obchodní čtvrti.|obchod]]] (unless: $pruchod contains "obchod")[(show: ?cesta)] [[Ukončit expedici->návrat 2]] --- Zkontrolovat [(link-goto: "inventář")]<inventorylink|. <script id="aap-setup">document.setupAAP("https://digikult.phil.muni.cz/wp-content/uploads/2022/02/cnc_trziste.mp3")</script>

Naše cesta začíná ve Vladivostoku, poslední výspě evropské civilizace. Na severu nás už čeká jen nekonečná step a tundra. Tam přebývají kmeny rozličných severských národů: Tunguzů, Cukčenů a Caučusů, podobných Jakutům a Lamutům. Jsou vesměs pohani. Jako ten kraj, čím dále na půlnoc, jsou i lidé drsnější a jejich mravy surovější. Musíme se tedy na cestu dobře připravit, nakoupit dostatek střeliva a živobytí. <a href="#mod-vladivostok" class="modal-open-image" title="Zvětšit a zobrazit citaci"><img src="https://digikult.phil.muni.cz/wp-content/uploads/2022/02/CnC_vladivostok.jpg"></a> V přístavu se setkáváme s kapitánem americké velrybářské lodi, který právě shání posádku pro nadcházející rybářskou výpravu. Mohli bychom si tak do začátků naší cesty dobře vydělat. [[Nezdržujme se, vyražme rovnou na sever.->divočina]] [[Peníze se budou hodit, přidejme se k nim.->lov velryb]] [[Ukončit expedici->návrat 3]] --- Zkontrolovat [(link-goto: "inventář")]<inventorylink|. <div id="mod-vladivostok" class="modal-dialog-container">\ <div class="modal-dialog citation-modal">\ <a href="#close" title="Zavřít" class="modal-close"><div class="empty-filler"></div></a>\ <img src="https://digikult.phil.muni.cz/wp-content/uploads/2022/02/CnC_vladivostok.jpg">\ <div class="block-citation">\ Přístav ve Vladivostoku. In. WELZL, Jan Eskymo a Rudolf TĚSNOHLÍDEK. Paměti českého polárního lovce a zlatokopa. V Praze: Fr. Borový, 1928, s. 16. Dostupné z: https://dnnt.mzk.cz/uuid/uuid:71d845d0-40dc-11e5-a525-5ef3fc9ae867 </div>\ </div>\\ </div>\ <script id="aap-setup">document.setupAAP("https://digikult.phil.muni.cz/wp-content/uploads/2022/01/cnc_racci.wav")</script>

Nejdříve musíme projeti krajem bez lidí a cest, pustinou Ust Uda, kde se křižuje tisíce všelijakých stezek, kde se končí všecko a kde má člověk dojem, jako by odcházel na onen svět. Ani památky zde není, která by ukázala, kam která stezka vede, zablouditi zde na věky bylo by hračkou. <a href="#mod-divočina" class="modal-open-image" title="Zvětšit a zobrazit citaci"><img src="https://digikult.phil.muni.cz/wp-content/uploads/2022/02/CnC_polarni-kraj.jpg"></a> Vlasy mně stávají na hlavě hrůzou, když přicházíme místy k hromadám kostí. Jsou to pozůstatky vlků ubitých různými cestovateli, kteří si tudy probíjeli cestu před námi. Postupně jsme svědky toho, jak divokost šelem a přírody přemáhala slabost lidskou. Ubývá kostí vlčích a přibývá na hromadách kostí koňských, pak se na nás dívají i lidské lebky. Nesmírná step je nebezpečná a skrývá na každém kroku léčku smrti. Zvěře zde mnoho není, poněvadž tato step je domovem vlčích smeček. Často jsme tak nuceni vypáliti ránu, abychom zahnali neodbytné zvědy těch krvežíznivých tlup. Někde mezi Vitimskem a Vercholenskem se dostaneme do temného a hlubokého pralesa. Do blízké vesnice, kam máme namířeno, už to není daleko, ale rychle se stmívá a za světla tam dojet nestihneme. [[Raději se tedy na noc utáboříme.->tábor]] [[Zůstávat zde přes noc není bezpečné, raději pojedeme rovnou do vesnice.->do vesnice]] [[Ukončit expedici->návrat 3]] --- Zkontrolovat [(link-goto: "inventář")]<inventorylink|. <div id="mod-divočina" class="modal-dialog-container">\ <div class="modal-dialog citation-modal">\ <a href="#close" title="Zavřít" class="modal-close"><div class="empty-filler"></div></a>\ <img src="https://digikult.phil.muni.cz/wp-content/uploads/2022/02/CnC_polarni-kraj.jpg">\ <div class="block-citation">\ Transport kožišin v polárních krajích. In. WELZL, Jan Eskymo a Rudolf TĚSNOHLÍDEK. Paměti českého polárního lovce a zlatokopa. V Praze: Fr. Borový, 1928, s. 87. Dostupné z: https://dnnt.mzk.cz/uuid/uuid:77eaaf80-40dc-11e5-a525-5ef3fc9ae867 </div>\ </div>\\ </div>\ <script id="aap-setup">document.setupAAP("https://digikult.phil.muni.cz/wp-content/uploads/2022/01/cnc_vitr.wav")</script>

(set: $inv to it + (a: "peníze")) Ujednáno. Ještě dnes vyplouváme s našimi novými známými na Japonské moře na chytání velryb. Ve svém životě poprvé pluji do moře Japonského, jsem hodně zvědav; není ale na takové cestě ani pohodlí, ani lenošení. <a href="#mod-velryby" class="modal-open-image" title="Zvětšit a zobrazit citaci"><img src="https://digikult.phil.muni.cz/wp-content/uploads/2022/02/CnC_lov-velryb.jpg"></a> Byl to šťastný lov. Naše výprava ulovila jedenáct kusů velryb, menších i větších. Cena kořisti je velká, mluví se o tisících dolarů. Ve Vladivostoku, než se hlavní loď vzdálí, vyplatí nám kapitán náš podíl. Celých osmnáct set dolarů! Ani nevíme, co s tím velkým majetkem, který jsme poměrně lehko a za nedlouhý čas vydělali. Vyměníme za část těch peněz všechno, čeho nám bude třeba na dlouhou cestu na sever. Koupíme dva koně a malý vozík s dvěma koly, dále dostatek živobytí, střelivo a pušky, a pustíme se na život a na smrt [[do strašlivých pustin sibiřských->divočina]]. [[Ukončit expedici->návrat 3]] --- Zkontrolovat [(link-goto: "inventář")]<inventorylink|. <div id="mod-velryby" class="modal-dialog-container">\ <div class="modal-dialog citation-modal">\ <a href="#close" title="Zavřít" class="modal-close"><div class="empty-filler"></div></a>\ <img src="https://digikult.phil.muni.cz/wp-content/uploads/2022/02/CnC_lov-velryb.jpg">\ <div class="block-citation">\ Velrybáři na severu… In. WELZL, Jan Eskymo a Rudolf TĚSNOHLÍDEK. Paměti českého polárního lovce a zlatokopa. V Praze: Fr. Borový, 1928, s. 81. Dostupné z: https://dnnt.mzk.cz/uuid/uuid:771473c0-40dc-11e5-a525-5ef3fc9ae867 </div>\ </div>\\ </div>\ <script id="aap-setup">document.setupAAP("https://digikult.phil.muni.cz/wp-content/uploads/2022/01/cnc_velryby.wav")</script>

Abychom se zajistili před nebezpečím, opustíme pro jistotu z opatrnosti cestu a vyhledáme si opodál ní pohodlné místo ku přenocování. Roste zde hojně trávy, i pustíme koně na pastvu a sami si nasekáme hromadu haluzí, abychom měl příjemné lůžko. Koně se spokojeně popásají, nám se krásně usíná. Tu se opět probereme a zaslechneme, kterak se někdo přibližuje. V tichu pralesa se ozývá jasně každý zvuk a brzy poznáme, že to nepřichází jen jeden člověk. Rozmlouvají, ale neslyšíme zřetelně ani slova, zanedlouho však zaslechneme řezavý, kovový hlas a tu hned víme, kdo se to blíží. Vždyť jsou to političtí vyhnanci! Rychle, skryjte se! Takové setkání v pustině mohlo by míti nepředvídané následky. Utečenci kráčí zvolna, jsou podle všeho notně unaveni, a tak za krátkou chvíli odhodlají se k odpočinku, rozdělají si oheň a připravují si večeři. Jakmile se jejich oheň rozhoří, světlo vyrazí daleko po lese a my tak vidíme jako na dlani, kterak si u ohně počínají. Rozeznáváme při světle ohně čtyři mužské postavy. Všichni ti lidé jsou zarostlí vlasy a vousy jako divoši a dobře je slyšeti, že dosud nosí okovy. Z jejich rozhovoru mnoho nezaslechneme, jen sem tam slovo, jako „katorga“ nebo „Sachalin“. Zřejmě tedy utekli právě z lágru na ostrově Sachalin, patrně pěšky přes zamrzlé moře. Noc přečkáme v obavách, aniž bychom zamhouřili oka, dokud čtveřice opět neodejde. Když se ráno přiblížíme k místu, kde trestanci tábořili, spatříme u vyhaslého žároviště zapomenutý pytel. [[Vezměme ho s sebou, může v něm být něco zajímavého.->vzít pytel]] [[Raději ho zde nechejme, kdo ví, co v něm je.->nevzít pytel]] --- Zkontrolovat [(link-goto: "inventář")]<inventorylink|. <script id="aap-setup">document.setupAAP("https://digikult.phil.muni.cz/wp-content/uploads/2022/02/cnc_ohen.mp3")</script>

(set: $inv to it + (a: "pytel")) Počkejte tedy, podívám se, co v pytli je. Vypadá to na nějaké menší kousky masa a srdce. Maso již silně zapáchá rozkladem. Raději ho tu nebudeme nechávat, ještě ten zápach přiláká šelmy a tento les je příliž blízko vesnici a pastvinám. Hodíme pytel na vůz a ubíráme se opět dál. Když dorazíme na křižovatku, pustíme se cestou opačného směru, abychoch se s těmi lidmi již nesetkali. Netrvá dlouho a uprostřed pralesa se nám ukáží první lidské příbytky. [[Už abychom tam byli!->zlatokopská vesnice]] --- Zkontrolovat [(link-goto: "inventář")]<inventorylink|. <script id="aap-setup">document.setupAAP("https://digikult.phil.muni.cz/wp-content/uploads/2022/02/cnc_ohen.mp3")</script>

Alespoň se tedy podívejme, co v pytli je. Vypadá to na nějaké menší kousky masa a srdce. Maso již silně zapáchá rozkladem. Tedy nic užitečného. Hodíme pytel zpět na zem a ubíráme se opět dál. Když dorazíme na křižovatku, pustíme se cestou opačného směru, abychoch se s těmi lidmi již nesetkali. Netrvá dlouho a uprostřed pralesa se nám ukáží první lidské příbytky. [[Už abychom tam byli!->zlatokopská vesnice]] --- Zkontrolovat [(link-goto: "inventář")]<inventorylink|. <script id="aap-setup">document.setupAAP("https://digikult.phil.muni.cz/wp-content/uploads/2022/02/cnc_ohen.mp3")</script>

Vesnice je na sibiřské poměry velká. Podle všeho ji obávají většinou domorodci, Jurténi, avšak bydlí zde i Rusi a je tu dokonce i obchod. Ten patří polskému židu, jenž umí mluvit německy. Vstoupíme do jeho krámku a koupíme si dvě vodky, abychom se po rozčilující noci poněkud občerstvili. Ostatně to je trochu záminkou, poněvadž dobře víme, že právě takoví obchodníci znají nejlépe místní poměry. <a href="#mod-zlatokop" class="modal-open-image" title="Zvětšit a zobrazit citaci"><img src="https://digikult.phil.muni.cz/wp-content/uploads/2022/02/CnC_vesnice-1.jpg"></a> Žid říká, že se jmenuje Jakov Fedotovič, a jako všichni židé je zvědavý a hovorný. Začíná se vyptávat, ale raději odpovídejme opatrně, takto se seznámíme a navzájem prohlédneme. Teprve, když poznáme, že se není čeho báti a když jsme sami, počneme Jakovu Fedotoviči vykládat naši příhodu, kterak jsme se sešli s ubohými chudáky, co jsme v lese vyslechli a co jsme po nich našli u jejich vyhaslého ohně. (if: $inv contains "pytel")[Fedotovič si prohlédne pytel a prohodí, že je v něm patrně lidské maso a že se o tom snadno přesvědčíme. Zavolá psa a dává mu k pytli přičichnout. Pes je rázem nepokojný, stáhne ocas mezi nohy, pak poodběhne a začne pronikavě výti. Tu již nepochybujeme, že maso v pytli je z člověka a že to je zbytek potravy těch běženců.] (else:)[Zželelo se nám těch čtyř ubožáků a srdečně jsme politovali jejich osudu. Nato Jakov Fedotovič usedá a vypráví nám, jaké věci se mnohdy stanou mezi politickými trestanci. Hrůza nás obchází při tom vyprávění.] Najednou od pralesa přiklušou dva čerkesští kozáci na rychlých koních. Ihned zamíří k židovi a vyptávají se ho, zda neví o nějakých uprchlících, kteří bloudí po zdejší krajině. Jakov Fedotovič odpoví, že neviděl nikoho cizího projíti vesnicí. Za chvíli se však rozmyslí, ukáže prstem rovnou na nás a praví, že my jsme tu lidé nepovědomí a že cestujeme po Sibiři k Ledovému moři. Kozáci vrtí hlavami, domlouvají se po mongolsku, takže jim nemůžeme porozuměti, a na to žid dělá tlumočníka. Dotazují se nás jeho prostřednictvím, zdali jsme trestníky neviděli. [[Vše jim řekneme.->oznámit]] [[Zamlčíme pravdu.->mlčet]] --- Zkontrolovat [(link-goto: "inventář")]<inventorylink|. <div id="mod-zlatokop" class="modal-dialog-container">\ <div class="modal-dialog citation-modal">\ <a href="#close" title="Zavřít" class="modal-close"><div class="empty-filler"></div></a>\ <img src="https://digikult.phil.muni.cz/wp-content/uploads/2022/02/CnC_vesnice-1.jpg">\ <div class="block-citation">\ Poštovní stanice na řece Leně. In. WELZL, Jan Eskymo a Rudolf TĚSNOHLÍDEK. Paměti českého polárního lovce a zlatokopa. V Praze: Fr. Borový, 1928, s. 20. Dostupné z: https://dnnt.mzk.cz/uuid/uuid:721d6520-40dc-11e5-a525-5ef3fc9ae867 </div>\ </div>\\ </div>\ <script id="aap-setup">document.setupAAP("https://digikult.phil.muni.cz/wp-content/uploads/2022/02/cnc_kone.mp3")</script>

(set: $inv to it + (a: "zásoby jídla")) Lépe by bylo říci, že jsme nikoho podezřelého cestou nespatřili, ale co by bylo, kdyby jim Jakov Fedotovič prozradil, s čím jsem se mu svěřili? Raději kozákům tedy vše podle pravdy vypovíme. (if: $pytel is true)[Ještě dodáváme, že jsme našli u teplého ohniště v lese pytel s masem a srdcem. Ukázali jsme jim ty věci.](else:)[O pytli s podezřelým obsahem se nezmíníme.] V tu ránu nás oba seberou a zavedou do kanceláře. Příjemné to věru není. V kanceláři se legitimujeme úředníku usedlému v té vesnici a vyznáme se mu, kam jsme si namířili. Máme štěstí. Sotva úředník zahlédne na mých papírech carské kolky a razítka, ihned se jinak tváří. Ještě že jsem býval zámečníkem v carském arsenále a pracoval jsem na konstrukci mostů transsibiřské dráhy! Úředník pak poví i kozákům, že jsem sloužil carovi, a podává nám oběma ruku. Kozáci taky hned začínají jinou. Hluboko se nám klaní a prosí za odpuštění, že nás obtěžovali. Tu mě napadne, že bychom mohli využít vzácné příležitosti a vyžádati si nějakou pomoc na cestu. Úředník asi se domýšlí, že cestujeme s nějakým posláním, tiskne nám ruce a pomoc slibuje. A že je to pomoc opravdu vydatná. Na cestu nám zchystá živobytí, které by nám vystačilo na cestu až do Vercholensku, i kdybychom neměli svých zásob. <a href="#mod-sobi" class="modal-open-image" title="Zvětšit a zobrazit citaci"><img src="https://digikult.phil.muni.cz/wp-content/uploads/2022/02/CnC_sobi.jpg"></a> Ještě vyměníme naše dva koně za čtyři soby, kteří jsou k běhu po sněhu a ledu příhodnější, a jsme připraveni na další cestu. [[Pokračujme tedy v cestě!->ztracení]] --- Zkontrolovat [(link-goto: "inventář")]<inventorylink|. <div id="mod-sobi" class="modal-dialog-container">\ <div class="modal-dialog citation-modal">\ <a href="#close" title="Zavřít" class="modal-close"><div class="empty-filler"></div></a>\ <img src="https://digikult.phil.muni.cz/wp-content/uploads/2022/02/CnC_sobi.jpg">\ <div class="block-citation">\ Spřežení sobů. In. WELZL, Jan Eskymo a Rudolf TĚSNOHLÍDEK. Paměti českého polárního lovce a zlatokopa. V Praze: Fr. Borový, 1928, s. 29. Dostupné z: https://dnnt.mzk.cz/uuid/uuid:72d71830-40dc-11e5-a525-5ef3fc9ae867 </div>\ </div>\\ </div>\ ...

Vrtíme hlavou a povídáme, že jsme nikoho podezřelého cestou nespatřili. Naštěstí nám oba kozáci věří. Přátelsky se s námi rozloučí a my se raději opět uchystáme k další cestě. <a href="#mod-sobi" class="modal-open-image" title="Zvětšit a zobrazit citaci"><img src="https://digikult.phil.muni.cz/wp-content/uploads/2022/02/CnC_sobi.jpg"></a> Ještě vyměníme naše dva koně za čtyři soby, kteří jsou k běhu po sněhu a ledu příhodnější, a jsme připraveni na další cestu. [[Pokračujme tedy v cestě!->ztracení]] --- Zkontrolovat [(link-goto: "inventář")]<inventorylink|. <div id="mod-sobi" class="modal-dialog-container">\ <div class="modal-dialog citation-modal">\ <a href="#close" title="Zavřít" class="modal-close"><div class="empty-filler"></div></a>\ <img src="https://digikult.phil.muni.cz/wp-content/uploads/2022/02/CnC_sobi.jpg">\ <div class="block-citation">\ Spřežení sobů. In. WELZL, Jan Eskymo a Rudolf TĚSNOHLÍDEK. Paměti českého polárního lovce a zlatokopa. V Praze: Fr. Borový, 1928, s. 29. Dostupné z: https://dnnt.mzk.cz/uuid/uuid:72d71830-40dc-11e5-a525-5ef3fc9ae867 </div>\ </div>\\ </div>\ ...

Vesnice je na sibiřské poměry velká. Podle všeho ji obávají většinou domorodci, Jurténi, avšak bydlí zde i Rusi a je tu dokonce i obchod. Ten patří polskému židu, jenž umí mluvit německy. Vstoupíme do jeho krámku a koupíme si dvě vodky, abychom se po dlouhé cestě poněkud občerstvili. <a href="#mod-zlatokop" class="modal-open-image" title="Zvětšit a zobrazit citaci"><img src="https://digikult.phil.muni.cz/wp-content/uploads/2022/02/CnC_vesnice-1.jpg"></a> Umíníme si, že si v této vesnici trochu oddechneme, protože další cesta na sever bude velice těžká a namáhavá. Odpočineme si, vyměníme naše dva koně za čtyři soby, kteří jsou k běhu po sněhu a ledu příhodnější, a uchystáme se k novému cestování. Právě když už jsme na odchodu, vyhledá nás jeden bílý člověk, bez jakéhokoli vysvětlování položí nám na vůz jakýsi míšek, v kterém ščerchá kamení, a pak teprve praví, až přijdeme na určité místo, že tam mezi skalami je otvor a tam že ve skále bydlí lidé zakutí v okovech. Ti lidé prý nás očekávají, a jakmile se s nimi setkáme, abychom prý jim míšek odevzdali, poněvadž věcí v něm uložených tuze potřebují. Než se však stačíme zeptat, nač ten míšek je a co s kamením, které se v něm nachází, neznámý je pryč. [[Udělejme, o co nás žádá. Někdo potřebuje naši pomoc.->přijmout]] [[Raději se do toho nebudeme míchat.->odmítnout]] --- Zkontrolovat [(link-goto: "inventář")]<inventorylink|. <div id="mod-zlatokop" class="modal-dialog-container">\ <div class="modal-dialog citation-modal">\ <a href="#close" title="Zavřít" class="modal-close"><div class="empty-filler"></div></a>\ <img src="https://digikult.phil.muni.cz/wp-content/uploads/2022/02/CnC_vesnice-1.jpg">\ <div class="block-citation">\ Poštovní stanice na řece Leně. In. WELZL, Jan Eskymo a Rudolf TĚSNOHLÍDEK. Paměti českého polárního lovce a zlatokopa. V Praze: Fr. Borový, 1928, s. 20. Dostupné z: https://dnnt.mzk.cz/uuid/uuid:721d6520-40dc-11e5-a525-5ef3fc9ae867 </div>\ </div>\\ </div>\ <script id="aap-setup">document.setupAAP("https://digikult.phil.muni.cz/wp-content/uploads/2022/02/cnc_kone.mp3")</script>

(set: $inv to it + (a: "ostrý kámen")) V těchto končinách se vyplácí pomáhat, nikdy nevíte, kdy to budete sám potřebovat. A my máme označené místo stejně po cestě. <a href="#mod-skály" class="modal-open-image" title="Zvětšit a zobrazit citaci"><img src="https://digikult.phil.muni.cz/wp-content/uploads/2022/02/CnC_skaly.jpg"></a> Po celodenním pochodu skutečně dorazíme správně a šťastně k označenému místu, které se nachází hluboko ve skalách. Zde jsme přívětivě uvítáni skupinou mužů v okovech, zřejmě trestanců uprchlých z některého z ruských lágrů. Vyřizujeme vzkaz a podáváme jim míšek s kameny. Oni podle všeho věděli napřed, od koho jsem dostali rozkaz, abychom jim ty věci dodali. Tážeme se opatrně, kdo byl ten člověk, jenž nás za nimi poslal, a oni důvěřujíce nám, povídají, že je to úředník, jenž potají pomáhá vyhnancům. Blahořečili mu za jeho dobrotu a za to, že mnohým vězňům pomáhá na svobodu. Nechoďme ale ještě, počkejme zde a všímejme si, co dělají s kameny, které jsme jim dovezli! Jeden z těch lidí roztlouká kamenem pouta. Kámen je tvrdý jako ocel a ostrý jako dokonalý pilník a během chvíle je muž okovů napolo zbaven. Vyvalujeme oči stále více, když poznáváme vlastnosti onoho záhadného nerostu. Když vyhnanci vidí, kterak nás zázračný kámen zaujal, s radostí nám darují kus, abychom prý měli po nich také nějakou památku. Ten se bude během našich cest hodit znamenitě! [[Pokračujme tedy v cestě!->ztracení]] --- Zkontrolovat [(link-goto: "inventář")]<inventorylink|. <div id="mod-skály" class="modal-dialog-container">\ <div class="modal-dialog citation-modal">\ <a href="#close" title="Zavřít" class="modal-close"><div class="empty-filler"></div></a>\ <img src="https://digikult.phil.muni.cz/wp-content/uploads/2022/02/CnC_skaly.jpg">\ <div class="block-citation">\ Vědecká výprava v neznámých koutech Alleutských ostrovů. In. WELZL, Jan Eskymo a Rudolf TĚSNOHLÍDEK. Paměti českého polárního lovce a zlatokopa. V Praze: Fr. Borový, 1928, s. 211. Dostupné z: https://dnnt.mzk.cz/uuid/uuid:82cbb840-40dc-11e5-a525-5ef3fc9ae867 </div>\ </div>\\ </div>\ <script id="aap-setup">document.setupAAP("https://digikult.phil.muni.cz/wp-content/uploads/2022/02/cnc_kovani.wav")</script>

Máte pravdu, z takové podezřelé operace koukají akorát tak problémy. Raději tedy míšek s kamením nepozorovaně vyhodíme z povozu. Sami kamení neužijeme a kdo ví, jaké by z toho byly mrzutosti, kdyby jej u nás nalezli kozáci. Když je tohle vyřízeno, jsme připraveni vyrazit dále na sever. [[Pokračujme tedy v cestě!->ztracení]] --- Zkontrolovat [(link-goto: "inventář")]<inventorylink|. <script id="aap-setup">document.setupAAP("https://digikult.phil.muni.cz/wp-content/uploads/2022/02/cnc_kone.mp3")</script>

Jedeme kus zpátky hlavní cestou a po té oklice se bereme znovu k severovýchodu. Po delším čase vchází cesta do lesa. Nedělá nám to zpočátku starostí, lesy však houstnou a záhy stojíme s naším povozem opět v temném pralese. <a href="#mod-les" class="modal-open-image" title="Zvětšit a zobrazit citaci"><img src="https://digikult.phil.muni.cz/wp-content/uploads/2022/02/CnC_ricka.jpg"></a> Zanedlouho narazíme na říčku, která není zakreslena v mapě, není tedy jisto zdali jsme nesešli ze správné cesty. Kudy se radíte vydat dále? [[Po proudu říčky na sever.->eskymáci]] [[Na západ směrem k pobřeží Ochotského moře.->tundra]] [[Pokračovat stezkou do lesů.->mech]] --- Zkontrolovat [(link-goto: "inventář")]<inventorylink|. <div id="mod-les" class="modal-dialog-container">\ <div class="modal-dialog citation-modal">\ <a href="#close" title="Zavřít" class="modal-close"><div class="empty-filler"></div></a>\ <img src="https://digikult.phil.muni.cz/wp-content/uploads/2022/02/CnC_ricka.jpg">\ <div class="block-citation">\ Typ sibiřské říčky z poříčí Leny. In. WELZL, Jan Eskymo a Rudolf TĚSNOHLÍDEK. Paměti českého polárního lovce a zlatokopa. V Praze: Fr. Borový, 1928, s. 44. Dostupné z: https://dnnt.mzk.cz/uuid/uuid:74374470-40dc-11e5-a525-5ef3fc9ae867 </div>\ </div>\\ </div>\ <script id="aap-setup">document.setupAAP("https://digikult.phil.muni.cz/wp-content/uploads/2022/02/cnc_potok.wav")</script>

(set: $pruchod to it + (a: "mech")) Pokračujeme pěšinou na východ a najednou vycházíme z lesního porostu a spatříme jednu z těch vesnic, které nemají spojení se světem a o kterých nikdo nemá nejmenší potuchy. Přebývají v ní lidé bílí, kteří mluví starodávnou ruštinou. <a href="#mod-mech" class="modal-open-image" title="Zvětšit a zobrazit citaci"><img src="https://digikult.phil.muni.cz/wp-content/uploads/2022/02/CnC_vesnice-2.jpg"></a> Domky jejich jsou vystavěny od základu do hřebene střechy z mechu rostoucího na močálech. Mech se vykrajuje do pravidelných čtyřhranných kusů a skládá se na sebe jako cihly. Mezi mech vkládá se proutěné pletivo, které je pružné a dodává mechové stěně schopnosti odolávati prudkým bouřím sibiřským, jež přicházejí od Ledového moře. Střecha domků je kulatá jak na starobylých zvoničkách, ohniště se zřizují pod zemí a kouř se vyvádí pod základy stěny, takže vzduch v jizbě byl by dosti čistý. Avšak obyvatelé bydlí pravidelně v domcích společně s dobytkem. Chovají si kromě sobů hojně koz a ovcí. Šaty si šijí z kůží, obuv si pletou z lýka a kůry. Celkem žijí tito bílí lidé hůře než Mongolové, ale vůči cizímu projevují velkou dobrotu srdce. Vypravují nám, že jsou potomky trestanců, kterým se dostalo za pradávna svobody, nikoli však dovolení opustiti Sibiř. Za ženy si tito vesničané berou kozačky. Řeknu vám, jsou to ženy lenošné, které se nejvíc zaměstnávají tím, že melou mouku ze stromové kůry a z té pekou chléb. Jinak si nehledí domácnosti, ani sebe a jsou velmi špinavé a všechny prolezlé hmyzem. Je dobře, že jsme na tuto vesnici narazili, odpočinku nám bylo třeba. Teď už je ale čas se opět vydat na cestu. Kterým směrem se vydáme? |cesta1)[[[Po proudu říčky na sever.|eskymáci]]] (unless: $pruchod contains "eskymáci")[(show: ?cesta1)] |cesta3)[[[Na západ směrem k pobřeží Ochotského moře.|tundra]]] (unless: $pruchod contains "tundra")[(show: ?cesta3)] [[Ukončit expedici->návrat 3]] --- Zkontrolovat [(link-goto: "inventář")]<inventorylink|. <div id="mod-mech" class="modal-dialog-container">\ <div class="modal-dialog citation-modal">\ <a href="#close" title="Zavřít" class="modal-close"><div class="empty-filler"></div></a>\ <img src="https://digikult.phil.muni.cz/wp-content/uploads/2022/02/CnC_vesnice-2.jpg">\ <div class="block-citation">\ Vesnice v severovýchodní Sibiři. Primitivní stavby vzdorují mrazu i bouřím. In. WELZL, Jan Eskymo a Rudolf TĚSNOHLÍDEK. Paměti českého polárního lovce a zlatokopa. V Praze: Fr. Borový, 1928, s. 32. Dostupné z: https://dnnt.mzk.cz/uuid/uuid:72ff87c0-40dc-11e5-a525-5ef3fc9ae867 </div>\ </div>\\ </div>\ <script id="aap-setup">document.setupAAP("https://digikult.phil.muni.cz/wp-content/uploads/2022/03/cnc_mech.wav")</script>

(set: $pruchod to it + (a: "tundra")) Cesta na západ vede zelenou tundrou. Tundra dává zvířatům hodně potravy a i my pilně sbíráme trávu a mech, abychom jim měli co dáti, až přijdeme do pustiny, kde není rostlin. Cestou míjíme tábor eskymáckých lovců, kde se nám podaří směnit několik kůží a láhev kořalky za potraviny, a pak už jen pustina. Měli bychom si nasbírat nějaké klestí do zásoby, po cestě už nejspíše nenarazíme na mnoho stromů. Nasbíráme několik hrstí klestí. Rozhlížíme se po jiném, když vtom zaslechneme zoufalý křik a volání o pomoc. Nemáme tušení, co se děje, step je rozlehlá a nedá se odhadnouti, odkud přichází volání. Rychle, sáhněte po zbrani a poběžíme se podívat, odkud se volání ozývá! Když uhodneme správný směr, v té minutě spatříme tělo eskymáckého lovce, již dokonávajícího. Leží nedaleko nás, v tratolišti krve rozsápán. Otočíme se a vidím na druhé straně státi medvěda, který lovce usmrtil. Rychle, co budeme dělat??(set: $monster_hp to 2) [[Bránit se!->zastřelit medvěda]] [[Utéct!->uprchnout]] <script id="aap-setup">document.setupAAP("https://digikult.phil.muni.cz/wp-content/uploads/2022/01/cnc_vitr.wav")</script>

(set: $pruchod to it + (a: "eskymáci")) Pokračujeme tedy po proudu řeky směrem na sever. Cesta to není snadná, jelikož se místy řeka rozvodňuje a nedává nám jiné možnosti, než se i se soby a nákladem brodit zpola zmrzlou vodou. Jak postupujeme na sever, sněhu přibývá, zatímco stromů a zeleně ubývá. Držet se vody se nám však vyplatí, zanedlouho dorazíme do velké eskymácké vesnice. Musím říci, že Eskymáky dobře znám ze svých předchozích cest a je zajímavé, jak velké rozdíly jsou ve způsobu života jednotlivých kmenů. To v Severní Americe, u pramene řeky Sv. Vavřince, žijí Eskymáci skoro jako bílí lidé, mívají své domky pod skalami, loví ryby, na podzim za tahu zvěře chodívají na lov, chovají si také domácí zvířata a v zimě provozují řemesla. Pořádek mají skoro jako bílí, umývají se a čistí své příbytky. I potravu si upravují jako běloši, vaří v čistých nádobách, mají dobré zbraně a dobře se vyznají ve střelbě. <a href="#mod-iglu" class="modal-open-image" title="Zvětšit a zobrazit citaci"><img src="https://digikult.phil.muni.cz/wp-content/uploads/2022/02/CnC_iglu.jpg"></a> Zato polární Eskymáci jsou smícháni z Ochotů, Korjaků, Indiánů a jiných plemen. Tito lidé žijí ve skalách, ve sněhu a v pískovci. Mnohé jejich mravy připomínají zvířata a je smutné, že jinak ani žíti nemohou. Rodina pozůstává z jedné krve, otec žení se s dcerou, matka vdává se za syna. Příbytky jsou malé, rodina nemá v nich místa a všecko od narození se tam dělá otevřeně jak u dobytka. Dorozuměti se s nimi je rovněž nesnadno, protože jsou k cizinci uzavřeni, nedůvěřiví a zhusta úmyslně tupí. Jestliže se na ně promluví po rusky, neodpovídají, i když rusky znají. Chce-li člověk něco koupit, nedají, chce-li něco vyměnit, zase nedají a staví se, jako by byli hluší a němí. Kdo se té jejich tuposti zalekne, zahynul by hladem. A tak se tváří necitelně jako zeď. Já jsem se ale poučil, jak s takovými udělat krátký proces. Člověk, který je chce příměti, aby mu něco prodali nebo vyměnili, stoupne si docela blízko k okénkům jejich obydlí a střelí dovnitř. Jediný tento prostředek má účinek. Jak se oheň ukáže, nažene jim takový strach, že všechno snesou, co mají, ani se po placení ani po výměně neptají, darovali by, co by člověk požádal. Podejte mi pušku! [[Skvělý nápad! Tady ji máte.->střelba ano]] [[Vy jste se snad zbláznil! V žádném případě!->střelba ne]] --- Zkontrolovat [(link-goto: "inventář")]<inventorylink|. <div id="mod-iglu" class="modal-dialog-container">\ <div class="modal-dialog citation-modal">\ <a href="#close" title="Zavřít" class="modal-close"><div class="empty-filler"></div></a>\ <img src="https://digikult.phil.muni.cz/wp-content/uploads/2022/02/CnC_iglu.jpg">\ <div class="block-citation">\ Eskymáci si připravují oběd před svou ledovou chýší. In. WELZL, Jan Eskymo a Rudolf TĚSNOHLÍDEK. Paměti českého polárního lovce a zlatokopa. V Praze: Fr. Borový, 1928, s. 109. Dostupné z: https://dnnt.mzk.cz/uuid/uuid:798ffb10-40dc-11e5-a525-5ef3fc9ae867 </div>\ </div>\\ </div>\ <script id="aap-setup">document.setupAAP("https://digikult.phil.muni.cz/wp-content/uploads/2022/03/cnc_eskymaci.flac")</script>

(if: (either: 0, 1) is 0)[ Au! Kousl mě! (set: $hp to $hp - (either: 1,2,3)) (if: $hp < 1)[ [[Medvěd tě zabil.]] ] (else:)[ Zbývá ti $hp životů. [[zastřelit medvěda]] [[Utéct!|uprchnout]] ] ] (else:)[ Dobrá rána! (set:$monster_hp = $monster_hp - 1) (if: $monster_hp < 1)[ [[Je po něm!]] ] (else:)[ Medvědovi zbývá $monster_hp životů. [[zastřelit medvěda]] [[Utéct!|uprchnout]] ] ] <script id="aap-setup">document.setupAAP("https://digikult.phil.muni.cz/wp-content/uploads/2022/01/cnc_medved.wav")</script>

Prsty se mi třesou mrazem i zděšením, stěží je dovedu ovládnout. Spíše po paměti než s rozmyslem pohnu uzávěrkou lampy a pustím do ní na plamen nový benzin. Zář je tak prudká, že můžeme bezpečně medvěda obejít. To tedy bylo těsné. Rychle k saním a pryč! |cesta)[[[Na sever podle řeky.|eskymáci]]] (unless: $pruchod contains "eskymáci")[(show: ?cesta)] |cesta)[[[Do lesů.|mech]]] (unless: $pruchod contains "mech")[(show: ?cesta)] [[Ukončit expedici->návrat 3]] --- Zkontrolovat [(link-goto: "inventář")]<inventorylink|. <script id="aap-setup">document.setupAAP("https://digikult.phil.muni.cz/wp-content/uploads/2022/01/cnc_vitr.wav")</script>

Na dalekém severu stojí lovec vždy oběma nohama v hrobě. Po vzoru místních obyvatel vás pohřbím ve sněhu, tváří k severu, o němž místní Eskymáci věří, že je zdrojem magické moci. To jsou nejchudší a nejsmutnější pohřby bez dědiců, bez kněze, bez světel, bez květin. A člověk si při nich i proti své vůli pomyslí: „Kdy ty?“ Na cesty dalekým severem smí se vydati jen takový člověk, kterému nezáleží na životě. Děkuji Vám za Vaši oběť, příteli. Nikdy na Vás nezapomenu! [[Začít znovu->vladivostok]] [[Vrátit se na mapu->mapa]] <script id="aap-setup">document.setupAAP("https://digikult.phil.muni.cz/wp-content/uploads/2022/01/cnc_smrt.mp3")</script>

Zvládli jsme to. Ovšem přiznám se, duše ve mně byla malá. Kdybychom chybili, jsme najisto syny smrti. Teď ale k tomu nebohému Eskymákovi. Prohlédněte si jeho rány! Tak jak je nebožák vysoký, tak dalece je roztrhán pazoury dravce. Místa na něm není zdravého. Rychle, nasedněte na saně a jeďte zpět do loveckého tábora, který jsme cestou sem míjeli. Tento lovec byl určitě jejich soudruhem a budou chtíti vědět, jakého dočkal konce. <a href="#mod-medvěd" class="modal-open-image" title="Zvětšit a zobrazit citaci"><img src="https://digikult.phil.muni.cz/wp-content/uploads/2022/02/CnC_medved.jpg"></a> Když dorazivším Eskymákům povíme, co se přihodilo, vytáhnou mrtvého a hned na místě ho pohřbí ve sněhu. Poté nám pomohou naložit zabité zvíře na sáně a společně je odvážíme do jejich tábora. [[Dobrý nápad, v táboře lovců bude bezpečno.->lovci]] [[Ukončit expedici->návrat 3]] --- Zkontrolovat [(link-goto: "inventář")]<inventorylink|. <div id="mod-medvěd" class="modal-dialog-container">\ <div class="modal-dialog citation-modal">\ <a href="#close" title="Zavřít" class="modal-close"><div class="empty-filler"></div></a>\ <img src="https://digikult.phil.muni.cz/wp-content/uploads/2022/02/CnC_medved.jpg">\ <div class="block-citation">\ Eskymáci s uloveným medvědem. In. WELZL, Jan Eskymo a Rudolf TĚSNOHLÍDEK. Paměti českého polárního lovce a zlatokopa. V Praze: Fr. Borový, 1928, s. 135. Dostupné z: https://dnnt.mzk.cz/uuid/uuid:7bbf5e30-40dc-11e5-a525-5ef3fc9ae867 </div>\ </div>\\ </div>\ <script id="aap-setup">document.setupAAP("https://digikult.phil.muni.cz/wp-content/uploads/2022/01/cnc_vitr.wav")</script>

Na cesty dalekým severem smí se vydati jen takový člověk, kterému nezáleží na životě a který si nedělá ničeho z toho, když mu kůže dokrvava puká chladem. Kdo se toho však odváží, nemá toho dosti a stále ho láká ten kraj za sebou. Potom nezná obav, jde směle kupředu, tichý a stálý mráz činí mu jenom radost, poněvadž je to vlastně koupel v jasném zdravém vzduchu. Děkuji vám za to, že jsme mi byl přítelem v tichu a chladu polárních pustin. Snad se zase brzy shledáme! <a href="#mod-pustina" class="modal-open-image" title="Zvětšit a zobrazit citaci"><img src="https://digikult.phil.muni.cz/wp-content/uploads/2022/02/CnC_pustina.jpg"></a> [[Začít znovu->welzl start]] [[Zpátky na mapu->mapa]] --- [[Zdroje->zdroje]] [[Autoři->credits]] <div id="mod-pustina" class="modal-dialog-container">\ <div class="modal-dialog citation-modal">\ <a href="#close" title="Zavřít" class="modal-close"><div class="empty-filler"></div></a>\ <img src="https://digikult.phil.muni.cz/wp-content/uploads/2022/02/CnC_pustina.jpg">\ <div class="block-citation">\ WELZL, Jan Eskymo a Rudolf TĚSNOHLÍDEK. Paměti českého polárního lovce a zlatokopa. V Praze: Fr. Borový, 1928, s. [239]. Dostupné z: https://dnnt.mzk.cz/uuid/uuid:867f2350-40dc-11e5-a525-5ef3fc9ae867 </div>\ </div>\\ </div>\ ...

## Na tvorbě se podíleli: <div class="flex-columns">\ <div id="column1">\ <img class="logo" id="muni-logo" src="http://digikult.phil.muni.cz/wp-content/DVZ/rozhodovani/images/ARTS-KISK-lg-rgb.png" alt="Katedra informačních studií a knihovnictví FF MU">\ <ul>\ <li class="category">Autor:</li>\ <li><a class="hyper" href="https://is.muni.cz/go/kkalmarova" target="_blank" rel="noreferrer noopener">Kristýna Kalmárová</a></li>\ <li class="category">Tým:</li>\ <li><a class="hyper" href="https://is.muni.cz/go/mmartonova" target="_blank" rel="noreferrer noopener">Monika Martonová</a></li>\ <li><a class="hyper" href="https://www.muni.cz/lide/433414-jan-vokral" target="_blank" rel="noreferrer noopener">Jan Vokřál</a></li>\ <li><a class="hyper" href="https://is.muni.cz/go/mcerny" target="_blank" rel="noreferrer noopener">Michal Černý</a></li>\ <li><a class="hyper" href="https://is.muni.cz/go/pmazacova" target="_blank" rel="noreferrer noopener">Pavlína Mazáčová</a></li>\ <li><a class="hyper" href="https://is.muni.cz/go/pskyrik" target="_blank" rel="noreferrer noopener">Petr Škyřík</a></li>\ \ </ul>\ </div>\ <div id="column2" class="last-columnt">\ <img class="logo" id="mzk-logo" src="https://www.mzk.cz/sites/mzk.cz/themes/mzk/logo.png" alt="Moravská zemská knihovna">\ <ul>\ <li class="category">Rešeršní podpora:</li>\ <li>Markéta Krutská</li>\ <li>Erika Mirová</li>\ <li>Martina Smetánková</li>\ <li>Jan Švec</li>\ <li>Elena Weyrová</li>\ </ul>\ \ <ul id="jan-rychly">\ <li class="category">Grafika:</li>\ <li><a class="hyper" href="https://github.com/honzaflash" target="_blank">Jan Rychlý</a></li>\ </ul>\ </div>\ </div>\ |backlink>[(link-goto: "Zpět", (history:)'s last)] <img class="logolink" src="https://digikult.phil.muni.cz/wp-content/DVZ/common/Logolink_OP_VVV_hor_barva_cz.png" alt="Vytvořeno v rámci Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání CZ.02.3.68/0.0/0.0/18_067/0012281 Humanitní vědy dokořán">\ <div class="logotext">Tento produkt byl vytvořen v rámci Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání, projektu CZ.02.3.68/0.0/0.0/18_067/0012281 Humanitní vědy dokořán</div>\ <hr><div class="logotext licence">\ <p>Tento výstup lze užít v souladu s licenčními podmínkami Creative Commons BY-SA 4.0 International (<a href="http://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/legalcode" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">http://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/legalcode</a>).<br>\ Uvedené se nevztahuje na díla nebo jiné předměty ochrany (např. obrazovou či fotografickou dokumentaci), které jsou ve výstupu užity zejména na základě smluvní licence nebo výjimky či omezení příslušných práv, jak je uvedeno u konkrétního jednotlivého předmětu ochrany.</p>\ </div>\

Monografie:<small> * ELIÁŠOVÁ, Barbora Markéta. //Rok na jižní polokouli: Jáva. Australie. Afrika//. Praha: Českomoravské podniky tiskařské a vydavatelské, 1928. Dostupné také z: https://dnnt.mzk.cz/uuid/uuid:4b163994-3903-4966-9e04-3495664bbaae * FRIČ, Alberto Vojtěch.// Indiáni Jižní Ameriky//. Praha: Novina, 1943. Dostupné také z: https://dnnt.mzk.cz/uuid/uuid:eae03b30-22bb-11e4-8f64-005056827e52 * WELZL, Jan Eskymo a Rudolf TĚSNOHLÍDEK. //Paměti českého polárního lovce a zlatokopa.// V Praze: Fr. Borový, 1928. Dostupné také z: https://dnnt.mzk.cz/uuid/uuid:99edd010-26df-11e5-8401-001018b5eb5c</small> Mapové podklady:<small> * BILLER, Dominik a K.k. Schulbücherverlag (Vídeň, Rakousko).// Oestliche und westliche Halbkugel der Erde.// Wien: im K. k. Schulbücher-Verlage, 1841-1863. 1 mapa : litografie, kolorovaná ; 29 x 56 cm, na listu 33 x 58 cm. Dostupné také z: https://dnnt.mzk.cz/uuid/uuid:9288df52-7467-4fc8-80a7-a1112ac7acf7 * DIESBACH, Jan Josef. //Charte vom Asiatischen Russland.// Prag: Diesbachische Buchhandlung, 1808. 1 mapa : ručně kolorovaná mědirytina ; 27 x 38 cm na listu 28,5 x 39,5 cm. Dostupné také z: https://dnnt.mzk.cz/uuid/uuid:cbc43b66-bebc-418e-93d4-3bb51abea3ee * MERKLAS, Václav a Matice česká. //Jižní Amerika.// Praha: Matice česká, 1843-1850. 1 mapa : litografie, ručně kolorovaná ; 27,7 x 35 cm, na listu 43 x 54,5 cm. Dostupné také z: https://dnnt.mzk.cz/uuid/uuid:689db162-ea49-42f3-82a3-8e7e25078507 * //Ostindien diesseits und jenseits des Ganges nach den besten Special Charten zum Gebrauche der oesterreichischen Schulen entworfen.// Wien: In Verlagedes Kunst u. Industrie Comptoirs, 1806. 1 mapa : ručně kolorovaná mědirytina ; 32 x 42 cm na listu 37 x 47,5 cm. Dostupné také z: https://dnnt.mzk.cz/uuid/uuid:f626065d-9ab1-4ae7-802e-1fb8eb415cae * WALCH, Johann. //Karte von Europa in seine Haupt Staaten eingetheilt: Nach allen neuesten Grenzberichtigungen und astronomischen Ortsbestimmungen entworfen.// 6,9 cm =Deutsche od. Geographe Meilen 15 a. 1 Grad. 7,1 cm = Englische Meilen 70 a. 1 Grad. 7 cm = Französische Meilen 25 a. 1 Grad = Italienische Meilen 60 a 1. Grad. Augsburg: im Verlag bei Joh. Walch, 1822. 1 mapa : liltografie, barev. ; 49,5 x 61,1 cm na listu 56 x 66,5 cm. Dostupné také z: https://dnnt.mzk.cz/uuid/uuid:67df8194-6edd-4d1a-b136-f0e297047770</small> Audio nahrávky:<small> * bazaar. In: //Freesound//. 28.8.2020 [cit. 2022-02-24]. Dostupné z: https://freesound.org/s/532945/ * bear-roar. In: //Freesound//. 8.9.2009 [cit. 2022-02-24]. Dostupné z: https://freesound.org/s/70333/ * birds, motorcycle, traffic, roosters, wind in palm trees Jakarta INDONESIA. In: //Freesound//. 9.4.2021 [cit. 2022-02-24]. Dostupné z: https://freesound.org/s/567314/ * Blacksmiths working in the street in Kinshasa. In: Freesound [online]. 20.1.2020 [cit. 2022-02-24]. Dostupné z: https://freesound.org/s/503019/ * camera snap. In: //Freesound//. 4.4.2008 [cit. 2022-02-24]. Dostupné z: https://freesound.org/s/51360/ * campfire in the woods rear. In: //Freesound//. 12.1.2014 [cit. 2022-02-24]. Dostupné z: https://freesound.org/s/213804/ * courthouse lobby ambience. In: //Freesound//. 13.7.2010 [cit. 2022-02-24]. Dostupné z: https://freesound.org/s/101237/ * Crowd at concert. In: //Freesound//. 31.5.2016 [cit. 2022-02-24]. Dostupné z: https://freesound.org/s/346683/ * death blood splatter. In: //Freesound//. 2.8.2013 [cit. 2022-02-24]. Dostupné z: https://freesound.org/s/195954/ * Diving with whales. In: //Freesound//. 29.10.2009 [cit. 2022-02-24]. Dostupné z: https://freesound.org/s/82325/ * Female battle cries/grunts. In: //Freesound//. 24.2.2015 [cit. 2022-02-24]. Dostupné z: https://freesound.org/s/264982/ * Garden village Beek NL. In: //Freesound//. 9.10.2021 [cit. 2022-02-24]. Dostupné z: https://freesound.org/s/591453/ * Gunshot_01. In //Freesound//. 26.9.2020 [cit. 2022-02-24]. Dostupné z: https://freesound.org/s/536630/ * horse carriage 1-edited. In: //Freesound//. 18.10.2016 [cit. 2022-02-24]. Dostupné z: https://freesound.org/s/363016/ * Indian chants Quito Ecuador 2. In: //Freesound//. 10.12.2013 [cit. 2022-02-24]. Dostupné z: https://freesound.org/s/210244/ * indonesian maids singing. In: //Freesound//. 23.6.2006 [cit. 2022-02-24]. Dostupné z: https://freesound.org/s/20104/ * jaguar. In: //Freesound//. 23.5.2010 [cit. 2022-02-24]. Dostupné z: https://freesound.org/s/97381/ * Jungle Yuwientsa Equador. In: //Freesound//. 27.3.2013 [cit. 2022-02-24]. Dostupné z: https://freesound.org/s/182102/ * koningsdag NL markt. In. //Freesound//. 15.8.2015 [cit. 2022-02-24]. Dostupné z: https://freesound.org/s/319731/ * lamas2. In: //Freesound//. 11.6.2015 [cit. 2022-02-24]. Dostupné z: https://freesound.org/s/276065/ * Multi-Ethnic Percussion Loops. In: //Freesound//. 26.10.2019 [cit. 2022-02-24]. Dostupné z: https://freesound.org/s/490095/ * Musical - Native American Day of the Dead Celebration with Pipes, Whip Cracks, Drums. In: //Freesound//. 2.2.2015 [cit. 2022-02-24]. Dostupné z: https://freesound.org/s/262876/ * office ambience. In: //Freesound//. 24.1.2019 [cit. 2022-02-24]. Dostupné z: https://freesound.org/s/457258/ * Old Village. In: //Freesound//. 5.2.2022 [cit. 2022-02-24]. Dostupné z: https://freesound.org/s/617585/ * Port ambience. In: //Freesound//. 13.8.2018 [cit. 2022-02-24]. Dostupné z: https://freesound.org/s/436831/ * Seagull Swarm at Port. In: //Freesound//. 1.5.2019 [cit. 2022-02-24]. Dostupné z: https://freesound.org/s/468080/ * Some young girls and women washing dishes in the niger. In: //Freesound//. 1.5.2013 [cit. 2022-02-24]. Dostupné z: https://freesound.org/s/187087/ * STREET PEOPLE PERCUSSION. In: //Freesound//. 4.6.2011 [cit. 2022-02-24]. Dostupné z: https://freesound.org/s/121787/ * street russian men bloor 110111. In //Freesound//. 3.11.2011 [cit. 2022-02-24]. Dostupné z: https://freesound.org/s/133097/ * Urban Tribal Drums. In: //Freesound//. 12.10.2012 [cit. 2022-02-24]. Dostupné z: https://freesound.org/s/167154/ * Wind moderate strong. In: //Freesound//. 23.5.2010 [cit. 2022-02-24]. Dostupné z: https://freesound.org/s/97396/ (link-goto: "Zpět", (history:)'s last)

#Češi na cestách Z čeho pramení lidská potřeba po poznávání a zkoumání cizích krajů a kultur? Co je tím, co cestovatele a cestovatelky nutí opustit domov a vydat se do dalekých zemí, kde na ně čeká velké neznámo, ale často i nebezpečí? Přidejte se k některé ze slavných českých expedic a prožijte na vlastní kůži kousek dobrodružství, které skuteční cestovatelé prožili během svých výprav. [[Vydejme se na cestu!->mapa]] --- <span style="font-size: medium">Následující příběhy vycházejí z autentických českých cestopisů. Stejně tak ilustrační fotografie byly pořízeny samotnými autory cestopisů při jejich cestách a následně zveřejněny v jejich knihách.</span>

Čaroděj se rozzáří a nadšeně cosi zahaleká směrem ke svým soudruhům, kteří se přidávají k jeho oslavnému jásotu. Tímto tedy zřejmě máme představování odbyto. Je dobře, že jste čaroději řekl, že „běloch je dobrý“. Tyto čisté bytosti dosud neznají lži a dají na dobré slovo. Nyní jsme uvedeni do domu mužů, kde je nám vykázáno místo k bydlení. Časem si budeme muset postavit vlastní domek, ale na to bude čas později. Nyní máme palčivější starosti, a sice náš oděv. Naše evropanské oděvy se do tohoto prostředí rozhodně nehodí. Je nutno odložit šaty, ovšem naše bílá kůže by zde budila přílišnou sensaci. Počkejte, požádám o šminku z plodů „urukú“. Natřeme se celí rudou červení. Uznávám, že to právě nevoní. Všechny kmeny Jižní Ameriky vyrábějí šminku „urukú“ tak, že rozpouštějí barevnou pokožku plodů Bixie orelacea v medu smíšeném s rybím tukem. Borórové však mají jiný způsob přípravy. Ti škvaří zežlouklý tuk z jaguárů a přimíchávají pižmové žlázy kajmanů. Nejde zrovna o příjemný parfém, ale má velikou výhodu v tom, že se člověku vyhýbají zdaleka všichni komáři. Nyní, když je náš vzhled akceptovatelný, čekají nás společenské povinnosti. Musíme jít vzdát poctu náčelníkovi a také obstarat v džungli nějakou potravu. Nebo se můžeme jít nejdříve porozhlédnout po vesnici a zjistit, co se u našich nových hostitelů právě děje. [[Pojďme k náčelníkovi.->náčelník]] [[Měli bychom se nejprve porozhlédnout po vesnici.->rvačka]] [[Zásoby jsou nejdůležitější, pojďme na lov.->džungle]] --- Zkontrolovat [(link-goto: "inventář")]<inventorylink|. <script id="aap-setup">document.setupAAP("http://digikult.phil.muni.cz/wp-content/DVZ/cesi-na-cestach/resources/sounds/vesnice.wav")</script>

Stařec patrně čekal odpověď a naše mlčení ho viditelně rozhodí. Když se chvíli nic neděje, něco v jazyce Boróro zavolá na své soudruhy, kteří na jeho pokyn rozpustí kruh a stáhnout se zpět do baita. Měl jste něco říci příteli, příslušníci kmene jsou sice na bělochy, kteří nemluví jejich jazykem, zvyklí, ale takto si jejich důveru nezískáme. Neudělali jsme dobrý první dojem, obyvatelé nám tedy neurčí místo ke spánku, jak by to obvykle udělali. Budeme si muset postavit alespoň prozatímní chýši, abychom byli přes noc chráněni před komáry. Na to ale bude čas později, nyní náš čekají jinné povinnosti. Musíme jít vzdát poctu náčelníkovi a také obstarat v džungli nějakou potravu. Nebo se můžeme jít nejdříve porozhlédnout po vesnici a zjistit, co se u našich nových hostitelů právě děje. [[Pojďme k náčelníkovi.->náčelník]] [[Měli bychom se nejprve porozhlédnout po vesnici.->rvačka]] [[Zásoby jsou nejdůležitější, pojďme na lov.->džungle]] --- Zkontrolovat [(link-goto: "inventář")]<inventorylink|. <script id="aap-setup">document.setupAAP("http://digikult.phil.muni.cz/wp-content/DVZ/cesi-na-cestach/resources/sounds/vesnice.wav")</script>

(set: $inv to it + (a: "indiánský kostým")) Stařík v úžasu poodstoupí a něco v jazyce Boróro sdělí ostatním mužům. I na nich je vidět údiv, v některých tvářích se zračí až posvátná hrůza. Aby ne - právě jste se jim představil, jako „bílý čaroděj“. Taková situace má z mé zkušenosti jen dvě východiska. Buď nás na místě zabijí, nebo nás přivítají jako nejváženější hosty. Naštěstí to vypadá, že se stařešina rozhodl pro druhou možnost. Za jásotu jsme uvedeni do domu mužů, kde jsme usazeni na nejlepší místa a muži nám počnou přinášet dary na uvítanou. Nejprve je nám přinesen veliký „parikó“ a pak i celá výstroj čaroděje. Kromě velikého diadému z arařích ocasních per, ukončených labutěnkou, sestává kouzelnická výzbroj z dvou pod sebou zavěšených párů drápů vehce vzácného a skoro vymřelého pásovce Dasyphus gigas, z páru chřastaček, zhotovených z tykve, a několika náramků z barevných peříček. <a href="#mod-pariko" class="modal-open-image" title="Zvětšit a zobrazit citaci"><img src="https://digikult.phil.muni.cz/wp-content/uploads/2022/02/CnC_pariko.jpg" width="75%" height="75%"></a> Součástí oděvu je i „tembetá“, šperk zhotovený z rohoviny. Žel, ani jeden z nás nemá proříznutý spodní ret, jehož otvorem se má ozdoba prostrčit. Ale počkejte, však my si poradíme! Stačí ji přilepit nahřátou smolou smíchanou s voskem. Tak, a je to! Nyní, když je náš vzhled akceptovatelný, čekají nás společenské povinnosti. Musíme jít vzdát poctu náčelníkovi a také obstarat v džungli nějakou potravu. Nebo se můžeme jít nejdříve porozhlédnout po vesnici a zjistit, co se u našich nových hostitelů právě děje. [[Pojďme k náčelníkovi.->náčelník]] [[Měli bychom se nejprve porozhlédnout po vesnici.->rvačka]] [[Zásoby jsou nejdůležitější, pojďme na lov.->džungle]] --- Zkontrolovat [(link-goto: "inventář")]<inventorylink|. <div id="mod-pariko" class="modal-dialog-container">\ <div class="modal-dialog citation-modal">\ <a href="#close" title="Zavřít" class="modal-close"><div class="empty-filler"></div></a>\ <img class="" src="https://digikult.phil.muni.cz/wp-content/uploads/2022/02/CnC_pariko.jpg">\ <div class="block-citation">\ “Parikó”, velký diadém arařích per… In. FRIČ, Alberto Vojtěch. Indiáni Jižní Ameriky. Praha: Novina, 1943, s. 46. Dostupné z: https://dnnt.mzk.cz/uuid/uuid:591bd6f0-3ffd-11e4-bc3a-005056827e51 </div>\ </div>\ </div>\ <script id="aap-setup">document.setupAAP("http://digikult.phil.muni.cz/wp-content/DVZ/cesi-na-cestach/resources/sounds/vesnice.wav")</script>

<a href="#mod-fotka" class="modal-open-image" title="Zvětšit a zobrazit citaci"><img src="https://digikult.phil.muni.cz/wp-content/uploads/2022/02/CnC_chyse.jpg"></a> Děkuji vám! Tato fotografie se bude náramně vyjímat v mém fotoalbu. Měli bychom se ještě podívat... Ale co je to támhle? Ta velká budova? Zaslechla jsem v hotelu, že v blízkosti tohoto kampongu se nachází veliká státní továrna na opium, to tedy nejspíš bude ona. Výroba opia je na Jávě státním monopolem a je státu zdrojem velkých příjmů... Ostatně, můžete si povšimnout, že v hodinách večerních je možno vídat dlouhé fronty domorodců u okének státních prodejen opia. Není divu, že není viděti činorodé síly v potomcích starých Indů, kteří vytvořili tolik krásna ve staré kultuře hinduistické. Opium ji uspalo. Myslím tedy, že tímto jsme možnosti místního kampongu vyčerpali. Kam se půjdeme podívat teď? |cesta1)[[[Pojďme se porozhlídnout po obchodní čtvrti.|obchod]]] (unless: $pruchod contains "obchod")[(show: ?cesta1)] |cesta4)[[[Pojďme se podívat ke knížecímu paláci.|kraton]]] (unless: $pruchod contains "kraton")[(show: ?cesta4)] |cesta2)[[[Pojďme si nakoupit nějaké suvenýry na tržiště.|trh]]] (unless: $pruchod contains "trh")[(show: ?cesta2)] [[Ukončit expedici->návrat 2]] --- Zkontrolovat [(link-goto: "inventář")]<inventorylink|. <div id="mod-fotka" class="modal-dialog-container">\ <div class="modal-dialog citation-modal">\ <a href="#close" title="Zavřít" class="modal-close"><div class="empty-filler"></div></a>\ <img src="https://digikult.phil.muni.cz/wp-content/uploads/2022/02/CnC_chyse.jpg">\ <div class="block-citation">\ Chyše pěstitele rýže v okolí Batavie. In. ELIÁŠOVÁ, Barbora Markéta. Rok na jižní polokouli: Jáva. Australie. Afrika. Praha: Českomoravské podniky tiskařské a vydavatelské, 1928, s. 47. Dostupné z: https://dnnt.mzk.cz/uuid/uuid:ff82d4be-5749-11e3-8d00-0050569d679d </div>\ </div>\\ </div>\ <script id="aap-setup">document.setupAAP("https://digikult.phil.muni.cz/wp-content/uploads/2022/02/cnc_fotka.wav")</script>

Máte pravdu. A pěšky bychom stejně už daleko nedošli, neboť je horko - horko! Také cítíte, jak se vám ohřívá krev? K polednímu věru jako by přicházela do varu. Ostatně, všímám si, Evropana zřídka kdy spatříte mezi pěšími. Jen malé, slabé postavy domordců v malebných sárongách, s hlavami ovinutými batikovanými šátečky, kráčejí pomalým tempem po chodníku. Ti už přivykli tropickému vedru svého kraje. <a href="#mod-ulice" class="modal-open-image" title="Zvětšit a zobrazit citaci"><img src="https://digikult.phil.muni.cz/wp-content/uploads/2022/02/CnC_ulice-1-1.jpg"></a> Pojďte, najmeme si dvojkolku, nebo jak se zde také říká, "suda", a pojedeme se podívat někam jinam. Kam to bude? |cesta3)[[[Do kampongu.|kampong]]] (unless: $pruchod contains "kampong")[(show: ?cesta3)] |cesta4)[[[K paláci.|kraton]]] (unless: $pruchod contains "kraton")[(show: ?cesta4)] |cesta2)[[[Na tržiště.|trh]]] (unless: $pruchod contains "trh")[(show: ?cesta2)] [[Ukončit expedici->návrat 2]] --- Zkontrolovat [(link-goto: "inventář")]<inventorylink|. <div id="mod-ulice" class="modal-dialog-container">\ <div class="modal-dialog citation-modal">\ <a href="#close" title="Zavřít" class="modal-close"><div class="empty-filler"></div></a>\ <img src="https://digikult.phil.muni.cz/wp-content/uploads/2022/02/CnC_ulice-1-1.jpg">\ <div class="block-citation">\ Z ulic Surakarty. In. ELIÁŠOVÁ, Barbora Markéta. Rok na jižní polokouli: Jáva. Australie. Afrika. Praha: Českomoravské podniky tiskařské a vydavatelské, 1928, s. 95. Dostupné z: https://dnnt.mzk.cz/uuid/uuid:ff82fc04-5749-11e3-8d00-0050569d679d </div>\ </div>\\ </div>\ <script id="aap-setup">document.setupAAP("https://digikult.phil.muni.cz/wp-content/uploads/2022/02/cnc_ulice-jakarta.flac")</script>

Následujeme saňové procesí až k jezeru, kde se mezitím už shromáždila většina vesnice. No jistě, vždyť je přece květen, začátek polárního jara! V tuto dobu dávají eskymáčtí hejtmané rozhlašovati velký tah ryb a na dni, kdy se začíná lov lososů, se ustanovují slavnosti. A vypadá to, že to je právě dnes. <a href="#mod-zábava" class="modal-open-image" title="Zvětšit a zobrazit citaci"><img src="https://digikult.phil.muni.cz/wp-content/uploads/2022/02/CnC_zabava-1.jpg"></a> Vidíte tamhle ten vysoký sloup zhotovený z velrybích kostí a s dračí hlavou nahoře? To je modla, neboli eskymácký pánbůh. Abyste rozuměl, polární Eskymáci jsou pohané, kteří nepřijmou nového náboženství. Domorodci ctí modly a obec modlu přiváží průvodem na místo obřadní. Tam postaví ji uprostřed sněhu a obrátí ji tak, aby hleděla k severu. Je podivno, že Eskymáci jsou si vědomi důležitosti pólu a že tomuto místu prokazují náboženskou úctu. Poté se hraje slavnostní hudba, která je velice jednoduchá, sestávající z bubnů a píšťalek zhotovených z rozličných kostic. Jakmile hudba spustí, ukazují ozbrojení muži svou dovednost. Hrají si se zbraněmi, metají harpuny a oštěpy a tato hra má svůj smysl. Eskymáci si přejí přivolati takto hojnou kořist. I jiné zábavy se provádí, třeba právě teď se vzájemně vyhazují do vzduchu za pomoci natažené velrybí kůže. Po těchto hrách končí se svátky a nazítří jde kmen na lov. Po zdařilém rybolovu slaví se druhé svátky, s obřady až na malé podrobnosti stejnými. Eskymáci tedy vlastně vítají jaro pobožností a prosí o dobré léto, potom děkují na podzim svým bohům, že jim dali šťastný rok a rybolov. Neděle a jiných svátků vůbec neznají, snad proto, že celý rok je jen jeden dlouhý den a jen jedna dlouhá noc. Už jsme se tu ale zdrželi dlouho, nyní je čas pokračovat v cestě. Kudy se vydáme tentokrát? |cesta2)[[[Na západ do lesů.|mech]]] (unless: $pruchod contains "mech")[(show: ?cesta2)] |cesta3)[[[Na východ směrem k pobřeží Ochotského moře.|tundra]]] (unless: $pruchod contains "tundra")[(show: ?cesta3)] [[Ukončit expedici->návrat 3]] --- Zkontrolovat [(link-goto: "inventář")]<inventorylink|. <script id="aap-setup">document.setupAAP("https://digikult.phil.muni.cz/wp-content/uploads/2022/02/cnc_zabava.wav")</script>

Přicházíme do tábora a eskymáčtí pomocníci už medvěda stahují. Počkejte, to ale není ten, který nás málem připravil o život, poněvadž to byl medvěd hnědý, obyčejný, a zde přitom vidíme medvěda šedého. Ptáme se, zdali také tento lovil po okolí, a Eskymák nám vesele povídá, že tento je na maso a že ho vystopovali v blízké sluji. <a href="#mod-lovci" class="modal-open-image" title="Zvětšit a zobrazit citaci"><img src="https://digikult.phil.muni.cz/wp-content/uploads/2022/02/CnC_lovci.jpg"></a> Medvědí maso i kožišina je v polárních krajích ceněným artiklem, za který evropští i američtí námořníci platí hotové jmění. Zhynulá zvěř, když se posbírá, dováží se na saních na kupecké lodi a tam se opatrně zavěšuje nad kotly. Zůstane tam tak dlouho viset, až se rozehřeje, pak se stáhne, očistí a osuší. Velitel lodi pak vymění kožišiny za potraviny a jiné věci. Máme tedy našeho vlastního medvěda, kterého můžeme zpeněžit. Je na čase pokračovat v cestě! |cesta1)[[[Vydejme se na sever.|eskymáci]]] (unless: $pruchod contains "eskymáci")[(show: ?cesta1)] |cesta2)[[[Zamiřme na západ do lesů.|mech]]] (unless: $pruchod contains "mech")[(show: ?cesta2)] [[Ukončit expedici->návrat 3]] --- Zkontrolovat [(link-goto: "inventář")]<inventorylink|. <div id="mod-lovci" class="modal-dialog-container">\ <div class="modal-dialog citation-modal">\ <a href="#close" title="Zavřít" class="modal-close"><div class="empty-filler"></div></a>\ <img src="https://digikult.phil.muni.cz/wp-content/uploads/2022/02/CnC_lovci.jpg">\ <div class="block-citation">\ Civilisovaní eskymáčtí lovci při práci. In. WELZL, Jan Eskymo a Rudolf TĚSNOHLÍDEK. Paměti českého polárního lovce a zlatokopa. V Praze: Fr. Borový, 1928, s. 117. Dostupné z: https://dnnt.mzk.cz/uuid/uuid:7a1c83a0-40dc-11e5-a525-5ef3fc9ae867 </div>\ </div>\\ </div>\ Audio?

Na vnitřním nádvoří stojí řady bohatě vystrojených dětí a několik žen právě vstupuje do nádvoří s dary na uvítanou: nesou na hlavách veliké košíky, ověnčené a opentlené. O kousek dál jsou vidět dlouhé řady šlechticů v malebném domorodém kroji: řasnaté sárongy kolem boků, za širokými pasy krásné kordy a kolem hlavy malebně ovinuty batikované šátečky. Na každé tváři zračí se božský klid. Jen oči září živým plaménkem. Těmito řadami jsme uvedeni do středu nádvoří, kde menší kruh hodnostářů s několika cizinci očekává příchod knížete. A už je tu! Sestupuje u dvorany z vozu a kráčí středem nádvoří velmi volným, trochu kolébavým krokem, zcela v rytmu melodie. Je také v národním kroji jako šlechticové; rukojeť jeho krisu je poseta zářivými drahokamy. <a href="#mod-slavnost" class="modal-open-image" title="Zvětšit a zobrazit citaci"><img src="https://digikult.phil.muni.cz/wp-content/uploads/2022/03/CnC_chlapci.jpg"></a> Je patrno, že tento maharadža je u svého národa velmi oblíben, ba přímo zbožňován. Nyní obchází náš půlkruh, s každým pohovoří, a i s námi prohodí pár laskavých slov. Očividně je tento muž velice vzdělaný, ovládá několik evropských jazyků a jeví živý zájem o to, co se v Evropě děje. Ale teď už začíná samotná slavnost. Sledujeme tance válečníků v historických krojích a božsky klidné tance dvorních tanečnic. Následují historické vayang, hry, a potom hra v maskách, které působí děsivě svou komickou příšerností. Slavnosti se končí přehlídkou vojska. Zajímavé jsou ukázky ze starých dob v historických krojích. Zato cvičení moderní vypadají zcela tak, jako by to cvičili naši sokolové. Je čas jít. Máme však na co vzpomínat. Neníť to snadné a nedopřeje toho náhoda mnoha cizincům, dostati se na slavnosti ke dvoru maharadžovu! [[Ano, pojďme.->pojďme pryč]] <div id="mod-slavnost" class="modal-dialog-container">\ <div class="modal-dialog citation-modal">\ <a href="#close" title="Zavřít" class="modal-close"><div class="empty-filler"></div></a>\ <img src="https://digikult.phil.muni.cz/wp-content/uploads/2022/03/CnC_chlapci.jpg">\ <div class="block-citation">\ Balinéští hoši ustrojeni k chrámové slavnosti. In. ELIÁŠOVÁ, Barbora Markéta. Rok na jižní polokouli: Jáva. Australie. Afrika. Praha: Českomoravské podniky tiskařské a vydavatelské, 1928, s. [104c]. Dostupné z: https://dnnt.mzk.cz/uuid/uuid:ff832324-5749-11e3-8d00-0050569d679d </div>\ </div>\\ </div>\ audio?

Kousek odstupte. Tři, dva, jedna... Trefa! Z chýše vybíhá Eskymák, ale vůbec nevypadá vydašeně, naopak. Tváří se rozezleně a v ruce svírá... To je sekera? V tu ránu se kolem sbíhají další a další Eskymáci, všichni třímající sekeru, harpunu nebo nůž. Dobrá, možná to nebyl nejlepší nápad. Rychle, utíkejte! |cesta2)[[[Uprchnout stezkou do lesů.|mech]]] (unless: $pruchod contains "mech")[(show: ?cesta2)] |cesta3)[[[Zamířit na východ směrem k pobřeží Ochotského moře.|tundra]]] (unless: $pruchod contains "tundra")[(show: ?cesta3)] <script id="aap-setup">document.setupAAP("https://digikult.phil.muni.cz/wp-content/uploads/2022/03/cnc_strelba.wav")</script>

Dobrá, dobrá, ať je tedy po vašem. Ostatně, nevypadá to, že by měli místní čas obchodovat. Ve vesnici to bzučí jako v úlu, zřejmě se něco chystá. Ženy připravují velké množství pokrmů, které nakládají na sáně tažené psy, které je odváží kamsi za vesnici. Z toho místa se linou podivné zvuky, které při dobré vůli znějí trochu jako hudba. Pojďme se [[podívat, co se tam děje->pobožnost]]. --- Zkontrolovat [(link-goto: "inventář")]<inventorylink|. Audio?